Letošní rok, který mezinárodní pozorovatelé označují za »supervolební rok«, zaznamenal výrazný vzestup pravicových a krajně pravicových stran po celém světě, zatímco tradiční vládní strany utrpěly výrazné neúspěchy.
Ve více než 70 zemích a regionech se letos konají klíčové volby, z nichž dvě třetiny již skončily, přičemž výsledky odhalují posun v náladách voličů způsobený naléhavými ekonomickými a sociálními problémy, jako je inflace a imigrace, které hluboce rezonují s veřejností a přímo ovlivňují výsledky voleb.
Analytici upozorňují, že tento trend přidává nové roviny nejistoty jak do domácí politické krajiny jednotlivých zemí, tak do globálního vládnutí.
Velké neúspěchy vládních stran
V první polovině roku mnoho tradičních vládnoucích stran nebo vládních koalic po celém světě nečekaně ztratilo ve volbách moc, což vyvolalo širokou pozornost.
V Indii vládnoucí strana nesplnila očekávání, což mohlo zkomplikovat její schopnost vládnout. Konečný součet hlasů v dolní komoře indického parlamentu, oznámený 5. června, ukázal, že zatímco vládnoucí Národní demokratická aliance vedená stranou Bharatiya Janata Party (BJP) získala většinu křesel, samotná BJP zaznamenala oproti předchozím volbám výrazný pokles mandátů a sama si většinu nezajistila.
V důsledku toho musela BJP vytvořit koaliční vládu s dalšími stranami, což představuje potenciální výzvu pro nové funkční období premiéra Naréndry Módího.
Podobně i výsledky voleb v Jihoafrické republice, které byly rovněž oznámeny v červnu, odhalily srovnatelný trend. Vládnoucí Africký národní kongres (ANC) získal nejvíce křesel v národním shromáždění, ale nezískal většinu. Poprvé od konce apartheidu v roce 1994 tak počet křesel ANC klesl pod 50 procent.
Ve Francii se politická scéna rozdělila na tři strany: levici, střed a pravici. V červnu francouzský prezident Emmanuel Macron rozpustil Národní shromáždění a vyhlásil předčasné parlamentní volby. Po druhém kole hlasování na začátku července centristická koalice vládnoucích stran spolu s levicovou aliancí úspěšně zabránila krajně pravicovému Národnímu shromáždění, aby se stalo největší stranou v Národním shromáždění.
Nicméně vzhledem k tomu, že žádný ze tří bloků nezískal nadpoloviční většinu a vládnoucí koalice se v počtu křesel umístila až na druhém místě, zůstává politická budoucnost Francie nejistá.
V Británii vyzval bývalý premiér Rishi Sunak k předčasným volbám v květnu v naději, že zvrátí klesající popularitu své strany. V červencových výsledcích však Konzervativní strana, která byla u moci 14 let, utrpěla drtivou porážku. Hlavní opoziční Labouristická strana využila nespokojenosti veřejnosti s konzervativci, zajistila si rozhodující vítězství a převzala vládu.
Ekonomika a živobytí jako klíčové faktory
Úpadek tradičních vládních stran odráží všeobecnou nespokojenost voličů s domácími ekonomickými podmínkami. Otázky související s ekonomikou a živobytím, které mají přímý dopad na voliče, se staly klíčovými faktory voleb.
V celosvětovém měřítku narušilo geopolitické napětí v důsledku ukrajinské krize a obnoveného izraelsko-palestinského konfliktu obchod a dodavatelské řetězce, což vedlo k prudkému nárůstu cen potravin a pohonných hmot v některých zemích a zvýšilo obavy a znepokojení veřejnosti.
V Indii byl nevyvážený hospodářský růst hlavní příčinou slabších volebních výsledků vládnoucí strany, než se očekávalo. Míra nezaměstnanosti v zemi zůstává vysoká a rozdíly v bohatství se nadále prohlubují.
Podle nedávné zprávy World Inequality Lab při Paris School of Economics bude na konci roku 2023 nejbohatší jedno procento indické populace vlastnit 40,1 % bohatství země – což je nejvyšší koncentrace od roku 1961.
Ekonomika Jihoafrické republiky, která kdysi po nástupu ANC k moci v roce 1994 vzkvétala s ročním tempem růstu přes pět procent, v posledním desetiletí stagnuje. V roce 2023 se hospodářský růst země zpomalil na 0,6 procenta z 1,9 procenta v roce 2022. Hospodářský propad spolu s vysokou nezaměstnaností, krizí v dodávkách elektřiny, rostoucí majetkovou nerovností a vysokou kriminalitou vedl k prudkému poklesu podpory ANC.
Geopolitické napětí, zpomalující se globální hospodářský růst a oslabená spotřebitelská důvěra v Evropě nadále vyvolávají obavy o ekonomiku eurozóny. Ekonomové zůstávají opatrní, pokud jde o ekonomický výhled Evropy na druhou polovinu roku.
Průzkumy veřejného mínění, které provedla britská výzkumná společnost Focaldata, ukázaly, že »zlepšení ekonomiky« bylo pro voliče jedním z hlavních problémů při volbách do Evropského parlamentu, které se konaly na začátku června. Analytici poznamenávají, že na tomto pozadí pravicové a krajně pravicové strany s nacionalistickým a populistickým programem úspěšně rozšířily svou voličskou základnu tím, že využily obav veřejnosti z ekonomických poměrů.
Pravicové strany na vzestupu
Vzestup pravicových a krajně pravicových sil je stále zřetelnější ve výsledcích voleb v různých zemích a regionech, zejména v Evropě.
Je vidět, že mainstreamové strany selhaly při řešení ekonomických otázek a imigrace, uvedl Kalicharan Veera Singam, vedoucí analytik na S. Rajaratnam School of International Studies, a dodal, že vzestup krajně pravicových stran do popředí lze podle něj přičíst také rostoucímu »rozčarování« z mainstreamových stran.
Ve volbách do Evropského parlamentu, které se konaly v červnu, si sice středopravá Evropská lidová strana a středolevá Pokroková aliance socialistů a demokratů udržely pozice největší a druhé největší skupiny v parlamentu, ale vliv pravicových a krajně pravicových sil vzrostl.
Krajně pravicové strany v zemích, jako je Francie, Německo a Itálie, ve volbách do Evropského parlamentu předstihly vládnoucí strany, což signalizuje výrazný posun evropské politické scény směrem doprava.
Podle serveru POLITICO byly jedním z klíčových faktorů ovlivňujících výsledky voleb do Evropského parlamentu obavy voličů z imigrace.
Uprchlická krize umožnila krajně pravicovým postojům k migraci nacházet stále větší podporu napříč Evropskou unií (EU), uvedla Ariadna Ripoll Serventová, profesorka zabývající se politikou EU na univerzitě v Salcburku.
Marta Lorimerová, lektorka na Cardiffské univerzitě, upozornila, že k oživení krajně pravicových sil nedošlo přes noc. »Úspěch Národního sjednocení v evropských volbách ukazuje jak to, jak si strana dokázala získat loajalitu silného jádra voličů – a získat nové -, tak to, jak se krajní pravice normalizovala,« řekla.
Analytici varují, že tento posun evropského politického spektra směrem doprava by mohl vnést více nejistoty do politiky EU v oblasti přistěhovalectví, pomoci Ukrajině a ekologických přechodů.
(Xinhua)