Děsím se toho, co MO chystá

Když jsem v několika rozhovorech z poslední doby, resp. poté, co vešla ve známost moje kandidatura do Senátu, toto mé rozhodnutí zdůvodňoval a vysvětloval, kromě jiného jsem zmínil, že… »Ve svém věku a po odchodu z čela jediné strany, v níž jsem kdy působil, jsem neměl žádné další politické ambice. Ale od té doby už příliš dlouho trpím tím, jaké zákony jsou přijímány – a na jaké si zákonodárci ne a ne udělat čas. Díky své právnické praxi dnes a denně vnímám, jak amatérské jsou některé přijímané normy a jak destruktivně působí ve společnosti.«

Snad jsem nepřivolal situaci ještě horší, protože z toho, co nyní chystá, resp. do zákona navrhuje ministerstvo obrany, jde opravdu strach. A já chci šířit klid, to také zmiňuji v odpovědi na otázku, proč kandiduji, a tak rovnou dodávám, že taková zrůdnost snad neprojde.

Konkrétně se jedná o návrh zákona, kterým se mění zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. V důvodové zprávě ohledně oné změny citovaného zákona, se kromě jiného uvádí: »Základním cílem předkládaného návrhu zákona je zefektivnit činnost Vojenské policie, zajistit jí skutečně účelné a účinné podmínky pro plnění jí svěřených úkolů a tam, kde je to důvodné, upravit tyto podmínky pro shodné případy s jejich normativním řešením v zákoně č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ‚zákon o Policii České republiky‘), a současně dílčími změnami zajistit soulad zákona o Vojenské policii s právním řádem a jeho změnami, ke kterým došlo od přijetí zákona o Vojenské policii, resp. od data nabytí jeho účinnosti dne 1. 10. 2013. … Návrh zákona se věnuje normativní úpravě oblastí (principů), kde dosavadní praxe dlouhodobě pociťuje absenci zákonné úpravy jako překážku pro výkon nezbytných, zásadních a logicky předpokládaných činností. Z posouzení právního a skutkového stavu vyplývá, že situaci není možné řešit mimonormativní cestou, natož pak zvykovým výkonem specifických odborných činností.«

Čtu v té důvodové zprávě mnoho formulací, které mě silně znepokojují, protože za ta léta zkušeností s tvorbou zákonů a nyní jako advokát umím vidět dopad těch podivných slov. A nyní jednu z těch znepokojujících formulací za všechny další: »Vstup do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek. Absence zákonné úpravy této oblasti je dlouhodobě pociťována jako překážka pro výkon nezbytných, zásadních a logicky předpokládaných činností Vojenské policie zejména v případě, že je takový úkon nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob.«

Zásadní otázka zní – do jakého postavení tato zákonná změna, navrhovaná ministerstvem obrany, vojenskou policii posunuje? Má to snad být další bič na neposlušné a názorově nepřizpůsobivé občany (těmi nepřizpůsobivými nemyslím migranty, myslím jimi občany České republiky)? Nebo se v té změně skrývá kompetenční oprávněnost násilně odchytávat občany nejen na ulici, ale i u nich doma, a posílat je na frontu, jak to již delší dobu praktikuje kyjevský režim? Obávám se však, že je to ještě horší. Že vojenská policie se od momentu, kdy tyto změny budou schváleny, stane neomezeným vykonavatelem zvůle Severoatlantické aliance. Zde může právě Senát PČR hrát stěžejní roli. Tak snad už chápete, proč jsem tu kandidaturu přijal! Děsím se toho, co všechno se na nás chystá, a považuji za svoji povinnost občana České republiky tomu svým dílem zabránit – bez ohledu na velikost onoho dílu.

JUDr. Vojtěch Filip, kandidát do Senátu za KSČM, volební obvod České Budějovice