Memento a varování jménem Nagasaki

Ve stínu Hirošimy se zapomíná na mrtvé z Nagasaki. Tady po výbuchu bomby nazvané Fat Man – Tlouštík zahynulo »jen«, přímo nebo krátce poté následkem, na osmdesát tisíc lidí (počet okamžitě zabitých se odhadl na čtyřicet tisíc). Na rozdíl od univerzitní Hirošimy, i když zde sídlila dvě armádní velitelství, což útok do jisté míry mělo ospravedlňovat, Nagasaki bylo průmyslové a přístavní město. Mohl být vysloven také další důvod pro shození bomby – poškodit vojenský průmysl.

Nagasaki kdysi sloužilo Portugalcům jako tranzitní přístav pro zboží z Číny. To bylo ovšem v 16. století. Souběžně se stalo centrem pro šíření křesťanství, i když čas od času pronásledované víry. V době 2. světové války šlo však o jeden z největších přístavů a průmyslových center Japonska. Vyráběly se tu lodě, věci pro armádu, zbraně, munice. To se však neodrazilo v zástavbě. Na rozdíl od Hirošimy se tu žilo v tradičních malých dřevěných baráčcích, které byly přilepeny jeden na druhém. Byla to praktická ukázka třídní rozdílnosti. Vévodily fabriky, zvláště pak zbrojovka Mitsubishi.

Nagasaki nebylo během války určeno k bombardování. Překvapivě se tu žilo poklidně. Je to podivné, ale je to tak. Až 1. srpna zažilo menší nálety. Cílem shození Tlusťocha mělo být milionové město Kokura, arsenál japonské armády. Nagasaki mělo být pouze zástupným místem. Americká letadla, která brzy ráno vyletěla ze základny, měla cíl dán. Směřovala na Kokuru. Jenže nad městem, když se k němu přiblížili, byly mraky, a tak bylo pořadí změněno. Kapitán, tedy podle hodnosti major letectva Charles Sweeney, zamířil na Nagasaki.

Deset minut před osmou Japonci vyhlásili poplach, když však zjistili, že jde o »osamostatněná« letadla B-29 Superfortress, jimž připsali průzkumný let, poplach odvolali. Lidé tedy šli v klidu do práce.

V 11.00 první z letadel vypustilo nad město tři padáky s přístroji a nepodepsaným vzkazem japonského vědce, profesora tokijské univerzity Saganeho, který byl společně s dalšími kolegy z kalifornské univerzity v Berkeley u zrodu a u konečného stadia výroby bomby. Na onom vzkazu bylo varování před účinkem A-bomby.

V 11.01 trhlinou v mracích druhé letadlo, posádka majora Sweeneyho, spatřila pod sebou město. Bombometčík mohl otevřít pumovnici a bomba připevněná na padáku se pomalu mohla začít pohybovat směrem k zemi. Letadlo, aniž vyčkalo výsledku, se obrátilo na zpáteční let. Pokud někdo myslel, že varování s textem profesora Saganeho umožní těm, kteří ho najdou, aby ho přečetli, byl naivka.

Vítr ovšem způsobil, že padák padl o kus dál, než se předpokládalo. Většina města ukrytá pobřežním horským masivem zůstala skryta. Přesto byl údaj o počtu mrtvých děsivý.

Zasažená část Nagasaki přestala existovat. Přímo na pracovištích průmyslových závodů zahynulo více než sedm tisíc japonských zaměstnanců, na dva tisíce sem přesunutých totálně nasazených Korejců a několik zajatců, kteří tu byli v pracovním táboře. Exploze se rovnala asi 21 kilogramům TNT a vyvolala teplotu 3900 stupňů Celsia a vítr o rychlosti přibližně tisíc kilometrů za hodinu.

Také tady zůstalo nezodpovězeno několik otázek. Kromě těch, které jsem si dal v článku o bombardování Hirošimy. Například: co měla znamenat ona výzva profesora Saganeho, když se přece muselo vědět, že ji nikdo nebude mít čas přečíst? Anebo se mělo posečkat s bombardováním, až se lidé s onou výzvou budou moci seznámit a opustí svá pracoviště? Pokud je to tak, proč velitel smrtonosného letadla bombu vypustil předčasně? O své vůli nebo na něčí pokyn?

Vědělo se o tom, že ve zdejších továrnách jsou nasazeni zajatci a totálně nasazení muži z Koreje? Pokud ano, proč nebylo zvoleno jiné místo? Jen poznamenejme, že ani v Drážďanech nedošlo k zohlednění toho, že to vlastně v době bombardování bylo město plné cizinců, kteří sem byli přesunuti z mnoha zemí Evropy.

A ještě otázka: Proč americké letectvo nezničilo zbrojovky v Nagasaki dávno před tímto bombardováním? Proč je nechalo celou válku vyrábět? Nebyl v tom zájem amerického průmyslu, jenž, stejně jako tomu bylo v nacistickém Německu, byl s nimi propojen? Proč však byly nakonec zničeny? Ale jakákoli odpověď by byla spekulace. Znát ji budou možná jednou až naši potomci.

Nagasaki zčásti zmizelo z map. Nebylo to však navždy. Stejně jako Hirošima a Lidice vstalo z mrtvých. Dnes je mnohem modernější než v době, kdy bomba »pokřtěná« jménem Fat Man v něm pohřbila desetitisíce lidí, aby vraždila dokonce i po letech. Nagasaki se tak stalo mementem a varováním.

Jaroslav Kojzar