Od čtvrtka do neděle pořádá Zoopark Zájezd Dny adoptivních rodičů, ale neznamená to, že tyto dny jsou jen pro ty, kteří již adoptovali nějakého zdejšího chovance. Každý se může těšit třeba na krmení lam i velbloudů v doprovodu ošetřovatele, nebo na kvízovou stezku se soutěží o zoo batoh plný odměn a další bohatý program. Rozdíl je pouze v tom, že adoptivní rodiče mají v těchto dnech vstup do Zooparku zájezd a na vzduchové trampolíny zdarma. Zoopark překypuje životem, a to i tím úplně novým, třeba u sovic sněžných, mar slaništních, lemurů kata i vari, želv barmských, klokanů a mnoha jiných. Navíc od května se zdejší bohatá a jedinečná kolekce chameleonů rozrostla o nový druh – chameleona afrického.
Nechce se vám nikam na výlet kvůli státe panujícím vedrům, a když tak maximálně na přírodní nebo »umělé« koupaliště? Tak i na to Zoopark Zájezd myslel a instaloval ve svém areálu hned dvě mlžítka a je zde i několik míst s tekoucí vodou třeba na opláchnutí. Zchladit se zde můžete třeba i nápojem z D Bistro & Coffee nebo Občerstvení pod velbloudem.
Určitě využijte čtyřdenní šance si zasoutěžit o batoh plný odměn na kvízové stezce, protože ve výherním batůžku naleznou šťastlivci třeba originální suvenýry, rodinnou vstupenku, hry od ALBI Česká republika nebo dárky od Kladensko – Slánsko. Připraven bude každý den od 10.30 do 17 hodin zoo stánek s aktivitami pro děti, a od 12.30 také do 17 hodin malování na obličej.
Krmení lam a velbloudů v doprovodu ošetřovatele si lze zakoupit na pokladnách Zoopraku Zájezd za 50 korun a probíhá ve 13 hodin u lam a v 15 hodin u velbloudů.
V pátek navíc program obohatí Tonda obal na cestách od společnosti EKO-KOM, kde si děti vyzkouší zábavnou formou třídění odpadu.
V sobotu dorazí SDH Dřetovice s ukázkou hasičské techniky a pěnou pro potěšení malých i velkých.
Když budou návštěvníci Zoo Zájezdu ohleduplní, co se týká hluku, a budou tedy tišší, mohou ve voliéře sovic sněžních pozorovat nevšední uspořádání. Většinou velmi dominantní samice se ztratila z dohledu a samec začal být nebývale ostražitý. To vše má svůj důvod, protože sovice totiž začaly koncem května hnízdit a před několika dny se z vajec vylíhla dvě ochmýřená mláďata. Samice se o mláďata stará v mělkém hnízdě umístěném na zemi. Návštěvníci mohou opatrně nahlédnout přímo na hnízdo z horní plošiny průhledem v dřevěné svěně úplně vpravo dole.
»Samici jsme na hnízdě pozorovali od 25. května. Ke stavbě hnízda, které je spíš vyhloubená jamka v zemi, využila plošinu v horní části voliéry, kam jsme už při stavbě expozice namíchali písek se zeminou jako substrát. Se začátkem hnízdění jsme zvýšili příděl potravy, abychom zajistili co nejlepší podmínky pro samici. O tu se samec perfektně staral a na zavolání samice okamžitě nosil kuřátka nebo myšky. 29. června jsem si všimla, že je veškerá nabízená potrava z ranního krmení spotřebovaná a hned bylo jasné, že ve voliéře přibyli noví strávníci. Zahlédli jsme vždy jen jedno mládě, ale podle zvuků jsme tušili, že se ozývají minimálně dvě,« uvedla chovatelka Jitka Jonáková. Ze čtyř vajec se skutečně vylíhla dvě mláďata, druhá polovina vajec nebyla oplozená. »Mladé sovičky dobu mít nějakou dobu ještě prachové peří, ale jakmile jim narostou pírka, odebereme vzorky pro určení pohlaví pomocí analýzy DNA,« dodal kurátor Jiří Marek.
Sovice sněžní je velký druh sovy s denní aktivitou ze severních oblastí Evropy, Asie a Ameriky. Samci jsou téměř čistě bílí s pouze několika tmavými skvrnami. Samice jsou naopak velmi skvrnité. Za potravou často kočuje na delší vzdálenosti. V době páření žije v páru a o mláďata se společně starají oba rodiče.
U Mar slaništních je také živo, jelikož se u nich narodila dvojčata. Občas není úplně jednoduché je ve výběhu najít, ale když chvilku vydržíte, určitě se vám ukážou. Mara je jednou z nejbližších příbuzných kapybary. Obývá sušší krajinu se zasolenou půdou, a od toho je odvozené také její druhové jméno »slaništní«. Areál rozšíření je omezen na takzvané Chaco, což je rozlehlá oblast v Argentině, Paraguayi a Bolívii.
Kdo se neštítí hmyzu, může pozorovat spoustu mláďat i u strašilek australských a pakobylek rohatých.
Pokud by některý návštěvník Zooparku Zájezd měl zájem začít s chovem bezobratlých, tyto druhy jsou právě skvělá volba pro začátečníky. Zoopark Zájezd je dokonce ochoten začínajícímu chovateli či chovatelce pakobylky či strašilky věnovat a poradit s chovem. Stačí se přihlásit na hlavní pokladně u lemurů.
I lemuři vari odchovávají právě dvojčata, která už se takhle krásně předvádějí.
I další druhy lemurů mají zrovna mladé.
Po pěti měsících čekání se v červnu vylíhla také první mláďata kriticky ohrožené želvy barmské. Želva barmská byla od 80. let považovaná za vyhynulou v přírodě. Stalo se tak především kvůli extrémní poptávce po mase a částech těla dospělých želv pro tradiční čínskou medicínu. Každé úspěšně odchované mládě v zoologických zahradách nebo soukromých chovech je tedy pro posílení záložní populace v chovu nesmírně důležité. Další mláďata by se měla líhnout v příštích měsících. Tento druh se v Zooparku Zájezd rozmnožil opět po několikaletém úsilí.
Klokaní mládě tráví už většinu dne mimo vak , ze kterého poprvé vykouklo začátkem března.
Novým druhem v unikátní expozici Terária se stal na konci května chameleon africký. Tento druh chová Zoopark Zájezd jako jedna ze dvou zoo v celé Evropě.
Chameleon africký pochází původně z oblasti Sahelu a údolí Nilu. Byl zavlečen i na Peloponés, kde našel vhodné prostředí na písečných dunách a plážích v okolí města Pylos. Preferuje suchou savanu, kde obývá křoviska. Živí se především hmyzem a jinými bezobratlými. Mláďata po vylíhnutí z vajec dospívají přibližně v 1 roce věku. Lze ho často nalézt na nižších větvích či stéblech rákosů.
Tamaríni bělohubí žijí v sociálních skupinách. O mláďata se starají všichni, nosí je na zádech i starší mláďata nebo samec. Jsou velmi aktivní, občas až vzteklí. Dokážou bez přestání lamentovat cvrlikavým hláskem, pokud se jim něco znelíbí nebo jsou rozrušení. Tento druh návštěvníci najdou v expozici Latinská Amerika. Dospělí jedinci dorůstají velikosti 50 až 65 centimetrů i s ocasem a váží 455 až 460 gramů. Jejich srst na břišní straně je výrazně červená. Mláďata dospívají mezi prvním a druhým rokem života. Dožívají se 10 až 15 let.
Zajímavostí je, že si svůj jídelníček ve volné přírodě často zpestřují mízou a pryskyřicí, které vylučují stromy z poraněné kůry. Tomuto způsobu získávání potravy se říká gumivorie.
(mac)
FOTO – Zoopark Zájezd/Dan Koleška, Jitka Jonáková, Jiří Marek