Zoo Zlín ve víru novinek. Něco, co jste třeba ještě nezažili

Podívejte se s námi na novinky ve zlínské zoo v podobě úžasných mláďat, nových terarijních expozic, vzácných odchovů kriticky ohrožených druhů, a spousty zábavy při krmení třeba žiraf nebo rejnoků, na které si můžete sáhnout. Za vidění zajisté stojí i návštěva africké sloní rodiny v Karibuni, která se za horkých dnů ráda koupe, stejně jako jste možná ještě neviděli potápět se jaguáry, třeba při lovu ryb. Je-li vám to málo, můžete při osobní návštěvě Zoo Zlín navštívit i pohádkový zámek Lešná a v historické zámecké nádrži obdivovat aligátory.

Expozice Zátoka rejnoků byla jako novinka otevřena v roce 2014 a svým pojetím a rozlohou nemá v celé Evropě obdoby. Najdete ji poblíž zámku Lešná. Právě zde uvidíte například mořské rejnoky druhu siba ománská, které si můžete osobně nakrmit a nebojíte-li se, tak se jich i dotknou či je pohladit. Letos na konci května se skupina sib rozrostla o tři mláďata – samečky, kteří dostali jména Kvido, Přemek a Standa. Zoo Zlín právě tento druh mořských rejnoků rozmnožila jako první v celé Evropě.

Siba ománská (Rhinoptera jayakari) je také nazývána jako siba osmánská nebo manta indická. Tento druh mořských rejnoků často vytváří hejna o několika desítkách jedinců. Jejich tělo může dosáhnou délky i 130 centimetrů. Jsou vejcoživorodí a jedna samice přivádí na svět většinou pouze jedno mládě.

Samci mají vnitřní části břišních ploutví přeměněné v podlouhlé pohlavní orgány.

První rejnoci se v mořích objevili již před 150 miliony let.

Pokud chcete rejnoky nakrmit, stačí si v pavilonu zakoupit za 40 Kč kelímek s krmnou dávkou. Ta je složena z krevet, kousků ryb nebo olihní.

V pavilonu Zátoka rejnoků jsou umístěny i menší akvária s bezobratlými živočichy, jako jsou například krevety, sasanky, koráli, ježovky, ale také mořskými rybkami.

Expozice je unikátní i díky technologii přípravy a udržování kvality mořské vody. Pod pavilonem se ukrývá nejnáročnější technologie, jakou kdy zlínská zoo realizovala. Jsou zde také umístěny záložní nádrže s mořskou vodou. Slouží pro doplňování nebo výměnu vody v bazénu. V případě potřeby je lze využít i pro karanténu pro živočichy.

V uplynulých týdnech ve vnitřních prostorách expozice Zátoka rejnoků vznikla také řada úplně nových terarijních expozic. Ty se staly domovem nejen několika druhů zlatohlávků, ale především dvou druhů hadů, konkrétně australských krajt zelených a krajt kýlnatých. Posledně jmenované patří mezi velmi vzácně chované krajty, ve volné přírodě byly objeveny teprve v roce 1981.

Osvěžení ve vodě v tomto horkém počasí neodolaly ani kapybary vodní, největší žijící hlodavci světa, pro které je navíc toto prostředí více než přirozené.

Jejich nozdry i oči totiž leží vysoko na hlavě, což umožňuje kapybarám dýchat, aniž by vysunovaly oči a ušní boltce nad vodní hladinu. Navíc mají mezi prsty krátká plovací blána.

Dospělá zvířata dosahují hmotnosti až 80 kilogramů, délky těla 130 centimetrů a výšky v kohoutku 55 centimetrů.

Historickou zámeckou nádrž byla v roce 2019 přeměněna na letní expozici aligátorů amerických. Jejich celoroční expozice, velký skleník, je totiž umístěna v chovatelském zázemí. Od června do září však můžete tyto majestátní plazy obdivovat v blízkosti zámku Lešná.

V rámci úprav celého prostoru zlínská zoo u expozice zabudovala čtyři podzemní nádrže o celkovém objemu 45 metrů čtverečných. Je do nich svedena dešťová voda ze střechy zámku. Voda se pak používá pro provoz nádrže a i pro zálivku rostlin.

Nezapomenutelným zážitek nejen pro nejmenší návštěvníky, ale i pro dospělé, může být i osobní krmení žiraf. Dokud to neuvidíte na vlastní oči, neuvěříte jak dlouhý, ohebný a citlivý jazyk žirafa má, nemluvě o obrovských krásných žirafých očích s dlouhými řasami. Osobní rmení žiraf si můžete zakoupit denně a to v 11, ve 13 a v 15 hodin na vyhlídcena vyhlídce Twiga Snack poblíž Pavilonu afrických kopytníků , výjimka je za deštivého či nepříznivého počasí.

Zoo Zlín se v letošním roce těší mimořádné přízni návštěvníků. Do areálu zahrady doposud zavítalo 320 tisíc osob, což znamená 11 procentní nárůst ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Daří se i zámku Lešná, historické interiéry si prohlédlo 12.716 návštěvníků což je o třetinu více než v roce 2023. Dosavadní rekord padl v roce 2022, kdy zahrady přišlo téměř 799 tisíc návštěvníků.

»Neznám lepší ocenění úsilí všech 90 zaměstnanců zahrady než právě neustálý návštěvnický zájem. Získáváme nové návštěvníky, opakovaně se k nám také vrací celé rodiny a nebojím se říct i generace. Velmi si této přízně vážíme a všem návštěvníkům za ni děkujeme,« dodal ředitel Zoo Zlín Roman Horský.

Zoo Zlín slaví také další mimořádný chovatelský úspěch. Poprvé v historii se zde podařilo odchovat mládě kriticky ohroženého tamarína pestrého. Zoo Zlín chová tamaríny pestré od roku 2017 jako jediná česká zoo. Chovný pár nyní tvoří samice Marina, která přišla z německé Zoo Magdeburg, a samec Manaus, který dorazil ze švédské Zoo Eskilstuna.

Malý tamarín se narodil v březnu letošního roku. Díky péči obou rodičů skvěle prospívá, a v současné době se již samostatně pohybuje v expozici poblíž tropické haly Yucatan. Tamaríny pestré návštěvníci uvidí ve třiceti evropských zoo, za uplynulých 12 měsíců se však úspěšný odchov podařil pouze ve 3 zoologických zahradách a to včetně té zlínské.

»Samce jsme získali v září 2023, a se samicí od prvních okamžiků vytvořil stabilní pár. Naprosto perfektně také spolupracovali při odchovu mláděte. U tamarínů péči o potomka zajišťuje převážně samec, mládě předává samici pouze několikrát denně ke kojení,« vysvětlila Markéta Horská, vedoucí zoologického oddělení. Samice tamarínů v naprosté většině porodí dvojčata, stejně tak tomu bylo i ve zlínské zoo. »Bohužel jedno z mláďat se narodilo mrtvé. Druhé však bylo velmi vitální, samec o něj začal okamžitě pečovat. Samice se do odchovu zapojila až následující den, kdy jí samec poprvé předal mládě k nakojení. Březost a samotný porod jsou pro samice tamarínů velmi náročné a vyčerpávající, pro zotavení tak potřebují chvíli odpočívat,« doplnila k chovu Horská.

Jak už jeho druhové jméno napovídá, tamaríny pestré rozhodně nelze přehlédnout. Mají tmavou »netopýři« hlavu, přední část těla včetně končetin je bílá, zbývající část těla, zadní končetiny a ocas hnědé. Váha dospělých jedinců se pohybuje kolem půl kilogramu. Patří mezi drápkaté opice, jelikož konečky jejich prstů na rozdíl od většiny primátů kryjí drobné drápky. Jsou docela ostré, pomáhají při šplhání po stromech a také při získávání potravy.

Žijí v korunách stromů, zřídka kdy sestupují na zem. Tvoří malé skupinky do 14 jedinců, v každé skupině se však rozmnožuje výhradně dominantní samice. Po březosti 140-170 dnů přivádí na svět většinou dvojčata. První tři týdny se mláďata živí jen mateřským mlékem, poté již postupně ochutnávají potravu dospělých. Ve věku dvou měsíců se začínají osamostatňovat. Samice dospívají v roce a půl, samci až ve věku kolem dvou let. Na jídelníčku tamarínů ve volné přírodě dominuje ovoce, hmyz, nektar. Ve zlínské zoo si pochutnávají na papáji, borůvkách, jablkách, zelenině, konkrétně na řapíkatém celeru, fenyklu, čekance, vařené mrkvi a vařených batátách. Dostávají také hmyz nebo křepelčí vajíčka.

V polovině června se rozrostla skupina mar stepních o další dvě mláďata. Spolu s dospělými zvířaty je najdete ve výběhu v jihoamerické oblasti. Předchozí tři mláďata se narodila v polovině května.

Mary stepní (Dolichotis patagonum) mají dlouhé tělo, které dosahuje 69–75 centimetrů na délku a okolo 45 centimetrů na výšku. Dlouhé končetiny s osrstěnými chodidly jim umožňují rychle běhat a skákat. Na zadních končetinách mají mary tři prsty s nevelkými hákovitými drápky a na předních nohou čtyři prsty s o něco delšími drápky. V případě ohrožení dokáží běžet rychlostí, která může přesáhnout i 50 kilometrů v hodině a ukrýt se v norách, které nejsou příliš hluboké a které si buď vyhrabou, nebo osídlí po jiných zvířatech například pásovcích. Ve volné přírodě obývají vyprahlé pastviny a otevřené polopouště střední a jižní Argentiny.

Jsou to výhradní býložravci s denní aktivitou a stepní slunce doslova milují a velice rády se vyhřívají. Naproti tomu nesnáší příliš vlhké podnebí. Mara stepní dokáže za den spásat velké množství trávy, listů a výhonků, což jim dovoluje vydržet poměrně dlouhou dobu bez vody.

Žijí v trvalých párech, kdy samec svou družku stále doprovází kvůli ochraně, ale také kvůli odehnání svých soků. Po téměř tříměsíční březosti (18–93 dnů) rodí samice dvě až pět mláďat do své nory a to dvakrát až třikrát ročně. Ve volné přírodě se mary stepní dožívají maximálně kolem pěti let. V zajetí je to pět až sedm let, ale byly zaznamenány i případy, kdy se dožily více než 13 let.

I v Pavilonu afrických kopytníků vznikly v uplynulých týdnech čtyři nové terarijní expozice, které se staly domovem ještěrkovce velkého, želv pardálích, krajty královské a žáby hrabatky drsné. Ke konci sezóny budou doplněny ještě dalšími expozicemi, které vyrostou na místě bývalých voliér pro drobné ptactvo.

Pokochat se můžete i pěti mláďaty damanů skalních, která se narodila také v červu, a drze a neotřele se vozila na zádech želvy ve společné expozici. Spolu s nimi najdete v expozici také devět dospělých jedinců.

Rodinka slonů afrických je k vidění v části zoo zvané Karibuni a to od 10 do 17 hodin (pouze v čase 14 až 14.30 hodin jsou sloni z důvodu přípravy krmení mimo návštěvnické prostory).

Skoro šestiměsíční mláďata vyder obrovských rostou jako z vody a můžete je již vídat spolu s dospělými ve venkovní expozici u tropické haly Yucatan.

Na rozdíl od většiny lasicovitých šelem žijí vydry obrovské ve skupinách čítajících až dvacet jedinců, kteří mezi sebou komunikují nezaměnitelným pronikavým křikem. Společně loví, odpočívají a vzájemně si čistí srst. Samec a samice si zachovávají věrnost po mnoho let a společně také pečují o potomstvo. Březost trvá 9-10 týdnů, samice rodí dvě až tři slepá, bezbranná mláďata. Ta zůstávají s rodiči do té doby, než samice opět zabřezne. Přes zdánlivě neohrabaný vzhled vydra zdatně běhá i na velké vzdálenosti mezi koryty a rameny řek. Pod vodou vydrží až 73 vteřin, a potápí se do hloubek kolem tří metrů. Dospějí dosahují hmotnosti 22-34 kilogramů a na délku měří 0,8-1,4 metru.

I potápěčské umění jaguárů amerických, které si ne každí uměl u tak obrovských a majestátních koček představit, můžete sledovat při pravidelném víkendovém tréninku v 9.30 hodin v expozici Jaguar Trek.

Od otevření expozice Jaguar Trek uplynuly letos v květnu již dva roky. Nyní zde můžete vídat čtyřletou samici Yunu a dvouletého samce Akabo, který se již tak neostýchá, jako když v listopadu loňského roku přicestoval do zlínské zoo z francouzské zoo Parrot World.

(mac)

FOTO – Zoo Zlín a zámek Lešná, Facebook/ZOO a zámek Zlín – Lešná/Z. Vaculík

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy