Čínští a francouzští vědci dokončili misi na detekci radonu na Měsíci

Podle Ústavu geologie a geofyziky (IGG) Čínské akademie věd úspěšně dokončil společný tým čínských a francouzských vědců misi zaměřenou na měření rozložení plynného radonu a polonia na Měsíci, přičemž k tomuto účelu využil francouzské zařízení na palubě čínské lunární sondy Čchang’e-6.

Francouzské zařízení nazvané Detection of Outgassing RadoN (DORN) je schopné měřit jak plynný radon a jeho rozkladné produkty na povrchu Měsíce, tak nabité částice ve vesmírném prostředí.

Mezi jeho vědecké cíle patří studium původu a dynamiky měsíční atmosféry, tepelných a fyzikálních vlastností měsíční půdy a pohybu měsíčního prachu na povrchu.

Che Chuaj-jü, spoluvedoucí vědeckého týmu DORN z IGG, poznamenal, že užitečné vybavení detektoru radonového plynu Čchang’e-6 bylo několik měsíců před startem vystaveno působení zemské atmosféry.

Poprvé byl aktivován 6. května během plavby po oběžné dráze Měsíce ve vzdálenosti asi 320 000 km od Země a pracoval asi 10 hodin, aby změřil šum pozadí kosmického prostředí a přírodní znečištění na povrchu Měsíce.

Dne 17. května, po výskytu historických slunečních bouří, k nimž došlo mezi 10. a 11. květnem, byl přístroj opět zapnut. Měření na oběžné dráze Měsíce prováděl celkem 32 hodin.

»Data přenesená na Zemi pomohla týmu potvrdit, že všech 16 detektorů přístroje pro měření radonu funguje správně, získává údaje o toku nabitých částic ve slunečním větru a sleduje jejich rozpad v čase. Byl také pozorován vliv měsíčního stínění na tok těchto částic,« uvedl Li Ťien-nan, čínský technický vedoucí z IGG.

Sonda DORN byla znovu spuštěna 23. května. Pokračovala v orbitálních měřeních rozložení radonu a polonia na Měsíci po dobu 111 hodin.

Dne 2. června, krátce poté, co lunární sonda Čchang’e-6 přistála v určené přistávací oblasti v pánvi South Pole-Aitken na odvrácené straně Měsíce, zahájil detektor radonu měření měsíčního povrchu. Když 4. června odstartoval z Měsíce výstupní modul sondy Čchang’e-6 se vzorky, dokončil svou detekční misi a stal se »trvalým obyvatelem« odvrácené strany Měsíce.

S poukazem na to, že spolupracující tým pracoval společně na provozu detektoru radonového plynu na čínských národních astronomických observatořích, uvedl, že se jedná o první spolupráci mezi Čínou a Francií v oblasti výzkumu hlubokého vesmíru, která přispěla k úspěchu mise.

Čínská kosmická sonda Čchang’e-6 byla vypuštěna na oběžnou dráhu 3. května a nesla čtyři mezinárodní užitečná zařízení od Evropské kosmické agentury, Francie, Itálie a Pákistánu.

Mise země Čchang’e-7 na průzkum Měsíce ponese šest mezinárodních vědeckých přístrojů a Čchang’e-8 nabídne 200 kilogramů kapacity pro mezinárodní užitečné zatížení a získala více než 30 přihlášek, uvedl 27. června Liou Jün-feng, zástupce ředitele oddělení mezinárodní spolupráce Čínského národního úřadu pro vesmír.

(Xinhua)

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy