»Jak jsme na tom ve srovnání s rodiči« – pod tímto názvem nás Simona Měřínská z oddělení sociálních šetření Českého statistického úřadu ve svém článku určeném pro červnové vydání časopisu Statistika&My seznamuje s výsledky loňského šetření týkajícího se srovnání sociálních a materiálních podmínek mezi generacemi. Dozvíme se z něj řadu zajímavostí, například, že většina lidí v Česku žila v dětství s oběma rodiči a finanční poměry si s sebou neseme celý život.
Šetření se uskutečnilo mezi osobami narozenými v letech 1963 až 1997, tedy ve věku 25 až 59 let.Zjišťovalo se, kde a jak žil respondent ve věku 14 let a jaká v té době byla finanční situace jeho domácnosti.
Z šetření podle Měřínské vyplynulo, že drtivá většina osob žila v daném období v úplné rodině s oběma rodiči. Dalších 12 procent osob žilo pouze s matkou, přičemž 6,6 % bylo v kontaktu se svým otcem a 5,4 % s ním v kontaktu nebylo (buď s ním neudržovaly styky, nebo svého otce ani neznaly nebo již otec v té době nežil). Pouze jedno procento respondentů žilo ve 14 letech jen s otcem, z toho polovina nebyla v kontaktu s matkou. V ojedinělých případech (0,5 %) žili respondenti bez obou rodičů u příbuzných nebo v pěstounské péči.
Odpovědi se významně lišily podle stáří respondentů. Z rozdělení podle věku dotazovaných je zcela patrný snižující se podíl dětí vyrůstajících v úplných rodinách. Mladší respondenti do 30 let žili ve 14 letech s oběma rodiči v 81,1 % případů, zatímco 18,5 % z nich žilo jen s jedním z rodičů. Oproti tomu osoby starší 50 let žily v úplné rodině s oběma rodiči téměř v 91 % případů a pouze každý jedenáctý člověk žil jenom s jedním rodičem, zpravidla s matkou, uvádí Měřínská.
Finanční situace domácnosti se do jisté míry přenáší do rodin dětí
Součástí dotazníku byla i otázka, jak dotazovaní vnímali finanční situaci domácnosti v době, kdy jim bylo 14 let. »Při porovnání se současnou finanční situací jeho domácnosti v době rozhovoru, přesněji s tím, jaký má aktuálně domácnost respondenta čistý roční příjem na hlavu, lze konstatovat zajímavé zjištění. Respondenti, kterým se jevila tehdejší finanční situace jejich rodiny jako velmi špatná, zůstávají i nadále mezi nízkopříjmovými domácnostmi. Konkrétně 35,3 % z nich má v současnosti příjem v 1. kvintilu příjmového rozdělení v Česku, což znamená, že patří mezi pětinu nejchudších domácností. Dalších 25,6 % těchto respondentů má nyní příjmy ve 2. kvintilu. Naproti tomu respondenti, kteří hodnotili, že finanční situace jejich rodiny ve 14 letech byla velmi dobrá, patří i v současné době spíše mezi vysokopříjmové domácnosti. Konkrétně 34,9 % z nich má příjem v 5. kvintilu, což znamená, že patří mezi pětinu nejbohatších domácností v Česku,« rekapituluje výsledky průzkumu Měřínská.
(ici)