Evropští molekulární biologové vyvinuli systém umělé inteligence, který dokáže odhalit Parkinsonovu chorobu sedm let předtím, než se objeví její první viditelné příznaky, podle toho, jak se mění koncentrace osmi proteinů přítomných v krvi pacientů, uvedla University College London (UCL).
»Měřením koncentrace těchto osmi bílkovinných molekul v krvi pacientů lze Parkinsonovu chorobu odhalit roky předtím, než se u pacientů objeví její první příznaky. To nám umožní zahájit její léčbu v mnohem časnějších stadiích této nemoci, což nám teoreticky poskytne možnost účinněji zpomalit nebo dokonce zabránit jejímu rozvoji,« uvedl výzkumník z univerzity v Göttingenu Michael Bartl, jehož slova cituje tisková služba UCL.
Odborníci učinili tento objev při studiu složení krevních vzorků, které byly získány od stovky nositelů Parkinsonovy choroby bezprostředně poté, co u nich byly zjištěny první příznaky rozvoje tohoto onemocnění. Vědci měřili koncentrace různých biomolekul přítomných v krevních vzorcích a výsledky těchto měření porovnávali s tím, kolik těchto látek bylo přítomno v plazmě zdravých dobrovolníků stejného věku a pohlaví i pacientů s podezřením na časné formy Parkinsonovy choroby.
Pro tato srovnání vědci připravili specializovanou neuronovou síť, která se postupně naučila využívat malé rozdíly v koncentraci krevních bílkovin a dalších biomolekul k odhalení Parkinsonovy choroby v různých stadiích vývoje. Analýza vědců ukázala, že k diagnostice a včasnému odhalení nemoci postačuje použití souboru osmi proteinů přítomných v krvi pacientů.
Následná pozorování neuronové sítě ukázala, že na tomto souboru biomarkerů byla schopna se 100% pravděpodobností odhalit jasnou formu Parkinsonovy choroby a také s 80% pravděpodobností předpovědět, zda se jedná o onemocnění u pacienta s podezřením na Parkinsonovu chorobu. Takové předpovědi, jak poznamenali výzkumníci, je jejich systém schopen v některých případech učinit sedm let před prvními příznaky onemocnění.
Podobným způsobem, jak naznačují vědci, lze neuronovou síť naučit také určovat závažnost příznaků Parkinsonovy nemoci a také ji odlišit od jiných podobných neurodegenerativních onemocnění, jako je multisystémová atrofie a demence s Levého tělísky. To významně zkvalitní diagnostiku těchto onemocnění a také umožní výběr správnějších terapií pro jejich léčbu, shrnuli biologové.
Parkinsonova choroba vzniká v důsledku destrukce tzv. černé substance v mozku – úseku, který vytváří dopamin, hormon slasti, a směřuje ho do motorických center v hlubších vrstvách mozku. Zničení této látky způsobuje, že se člověk špatně pohybuje, ztrácí rovnováhu a při pohybu pociťuje bolest. Na Parkinsonovu chorobu zatím neexistují žádné léčebné metody.
(cik, TASS)