Šéf UNCCD vyzývá ke společnému úsilí v boji proti globální degradaci půdy

K řešení problémů, jako je rozšiřování pouští a úbytek půdy, je zapotřebí společného úsilí, uvedl výkonný tajemník Úmluvy OSN o boji proti rozšiřování pouští (UNCCD) v exkluzivním rozhovoru pro agenturu Xinhua v pondělí v německém Bonnu.

Ibrahim Thiaw zdůraznil, že k degradaci půdy dochází rychle po celém světě, zatímco lidé nadále čerpají z půdy zdroje pro různé účely.

Očekává se, že do roku 2050 dosáhne světová populace 10 miliard. V rozhovoru u příležitosti Dne dezertifikace a sucha 2024 připadajícího na pondělí vysoký představitel OSN uvedl, že obnovení rovnováhy mezi rostoucími požadavky a ubývajícími zdroji je největší výzvou, které svět čelí.

Studenti z Rwandy a Papuy-Nové Guineje kontrolují růst juncao (hybridní tráva) na zemědělské a lesnické univerzitě Fu-ťien ve Fu-čou v provincii Fu-ťien na jihovýchodě Číny, 28. března 2024. FOTO – Xinhua/Lin Shanchuan

Jak ukazují statistiky UNCCD, rozšiřování pouští, degradace půdy a sucho patří v současnosti k nejpalčivějším environmentálním problémům. Zhruba 40 % veškeré půdy na světě bylo znehodnoceno.

V pondělí, na které připadá také 30. výročí UNCCD, Thiaw ocenil pozoruhodné úsilí mnoha zemí, včetně Číny, o obnovu degradované půdy. Uvedl, že tyto snahy dokazují možnost přivést půdu zpět k životu i poté, co prošla obdobím degradace.

Nicméně Thiaw uvedl, že v budoucnu je třeba udělat více, aby bylo možné čelit globální výzvě. »Voda, kterou pijeme, potraviny, které jíme, oblečení, které nosíme, kvalita vzduchu, který dýcháme, to vše závisí na zdraví půdy, na níž žijeme,« zdůraznil.

»Je důležité, abychom všichni mysleli jako jedna planeta, bez ohledu na to, kde na světě žijeme. Jsme navzájem propojeni,« dodal a zdůraznil, že jakákoli činnost ovlivňující přírodu kdekoli na světě bude mít dopad na všechny ostatní.

Na leteckém snímku z dronu pořízeném 15. května 2024 jsou vidět sazenice stromů vysazené na zalesňované ploše v písčině Horqin u východočínského města Tchung-liao v severočínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. FOTO – Xinhua/Lian Zhen

Úmluva UNCCD byla přijata v roce 1994 s cílem pomoci zemím a regionům postiženým velkým suchem nebo desertifikací, celkem má 197 smluvních stran. V roce 2015 OSN začlenila kontrolu desertifikace do Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a navrhla dosáhnout do roku 2030 cíle nulového růstu degradace půdy, čímž vytvořila celosvětový konsenzus o boji proti desertifikaci.

Jako smluvní strana úmluvy Čína »významně přispívá k UNCCD a celému světu«, uvedl Thiaw. Připomněl svou návštěvu Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang před několika lety, kdy urazil 1200 km přes poušť Taklamakan, jednu z nejsušších oblastí Číny.

»Viděl jsem opravdu velký pokrok, kterého odborníci dosáhli ve velmi obtížných podmínkách. Viděl jsem ale také rozsah toho, co je ještě třeba udělat pro ochranu tohoto prostředí,« řekl.

Pokud jde o mezinárodní partnerství mezi Čínou a dalšími zeměmi v rámci UNCCD, řekl: »Čína se obrací na Blízký východ a sdílí s ním své znalosti a zkušenosti. Čína spolupracuje s mnoha zeměmi v Africe i jinde. Toho si vážíme.«

Dva pracovníci sázejí stromky na místě projektu zaměřeného na boj proti dezertifikaci v místní samosprávné oblasti Kunchi v nigerijském státě Kano 5. června 2023. Projekt kontroly desertifikace zahájila v Nigérii Iniciativa pro kontrolu desertifikace v Africe (ADCI) s podporou Čínské akademie věd. FOTO – Xinhua/Guo Jun

Šéf UNCCD vyzval k větší mezinárodní spolupráci a společnému úsilí při řešení problémů životního prostředí. »Musíme vytvořit spojenectví mezi zeměmi z Blízkého východu, z Afriky, z Latinské Ameriky, které jsou postiženy stejným jevem.«

(Xinhua)

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy