Je něco shnilého v…

Je Nerudová vítězkou nebo poraženou? Toť otázka téměř hamletovská… »víc důstojno-li ducha trpěti«… Ano, duch trpí. Duel paní Danuše Nerudové s automobilovým závodníkem Turkem měl pro ni být jen rozjezdem k přímo hvězdné politické dráze. Mety si nastavila vysoko a stačilo jen předvésti »ducha«. Jenže stalo se něco jiného. Už předem vybraná kandidátka na eurokomisařku se rozhodla »napomoci jinému«, do té doby nijak nadějnému kandidátu na europoslance, získat přízeň voličů, a také to při jejich vzájemném duelu provedla. Úmyslně? Ne, šlo o neschopnost, vysoké mínění o sobě samé, nedostatek vzdělanosti, neschopnost reagovat, nesnášenlivost… dokázala, že ony vtipy na blondýnky mohou v případě některých žen mít i pravdu.

A ona otázka? Šlo-li o to dostat se do europarlamentu, pak Danuše Nerudová je vítězkou. Dokázala si i přes své nedostatky zabezpečit velmi slušný příjem na dalších pět let. Pokud však jde o její další ambice, pak se přikláním k tomu, že byla poražena. Cílem totiž nebylo jen získání mandátu, ale připravit jí cestu k nominaci na ještě vyšší posty. Napřed na funkci eurokomisařky. Později by snad dokonce mohlo jít o nominaci na šéfku celé Unie, protože von Leyenová musí přece také jednou končit a že by byla nepostradatelná, si dovoluji pochybovat. Je totiž také z kategorie »blondýnek«.

Zajímalo mě v této souvislosti, jak se paní Nerudová dokáže vypořádat s případným neúspěchem. Bude-li si sypat popel na hlavu, anebo bude hledat příčiny svého případného neúspěchu při pokusu získat lukrativní »ministerské křeslo« mimo sebe. Co zvítězí? Moudrost, poznání nebo chybějící duch?Zvítězilo, alespoň okamžitě po zveřejnění výsledků voleb, kdy STAN ztratila, naplno vyslovené to třetí a s tím i nenávist. Na vině je, alespoň podle ní, vlastně demokracie. Danuše Nerudová byla dokonce adresná. Řekla, že vinu hledejme v tom, že se do Evropského parlamentu dostali komunisté a krajní pravice, čímž myslela seskupení STAČILO! a Přísahu s Motoristy, a dodala, že s tím »bude nutné něco udělat«.

Chybělo ovšem vyslovit, kdo budou ti, kteří udělají pořádek a kteří zabrání nejen zmíněným, ale také dalším »nedemokratickým« seskupením, aby napříště jejich zástupci mohli být zvoleni? Kdo kromě komunistů a zmíněné seskupení v čele s Turkem přichází v úvahu k řešení? Také populisté, do nichž její strana zařadila Babišovo ANO?

Kdo bude zmíněný záměr řešit a jak? Odpověď vyslovena nebyla, snad si v té chvíli, bylo několik minut po vyhlášení výsledku voleb do Evropského parlamentu, uvědomila, že prozradila až moc ze záměru, jenž měl zůstat skryt. Proto jsem se musel zeptat, zda náhodou europoslankyně Nerudová nevyslovila něco, co se připravuje v jistých kruzích, nejen v úřadu ministra Rakušana, a co jsme zatím neměli vědět? S demokracií by to ovšem mělo málo společného. Nebo šlo snad o záměr, s nímž se do Evropy vrátil ze svého amerického proškolení druhý zvolený europoslanec za STAN Jan Farský a jenž byl tak vyzrazen? Chápu, že to by ovšem byla velká chyba. Farský je totiž americký kůň a nedivil bych se, kdyby jeho americké studium bylo organizováno či alespoň doplněno hodinami specialistů z Langley, jež končívá úkoly, které se obyčejně dávají na závěr a zůstávají utajeny.

Jde, pochopitelně, o spekulace. Zatím totiž nevíme, zda, i přes to, co jsem napsal, nebudou paní Danuši šéfové ze STAN nadále prosazovat za eurokomisařku. Prý jim dohoda při vytváření pětikoalice přiřkla funkci eurokomisaře. Jenže myšlenkové »bohatství« Danuše Nerudové přivedlo další členy pětikoalice k nápadu vybrat přece jen jiného kandidáta. Tak se zrodil návrh na kandidaturu ministra Síkely známého z tvrzení, že se Německo, budeme-li »na suchu«, s námi rádo podělí o svou energii a vezme ji svým fabrikám. Přišli i Piráti se svým neúspěšným kandidátem do europarlamentu Kolajou – podle hesla, když tě »vypoklonkují dveřmi, tak je třeba vlézt dovnitř oknem«, či »když tě z hospody vyhodí, tak tam vlezeš zadem«. Euroobčan Marcel Kolaja je v takové situaci. Softwarový inženýr, odborník na řízení v digitálním světě, člen delegace europarlamentu pro vztahy s USA, má stejně jako Nerudová plnou důvěru zámořské země. To také umožňuje jeho případnou kandidaturu. Osobně ovšem myslím, že pan Rakušan se možnosti ovlivňovat Evropu prostřednictvím svého eurokomisaře a postoupit případné portfolio Pirátům, nezbaví. Byl by totiž osel (pardon), kdyby to udělal.

Česká »blondýnka« se beze sporu cítí zmíněnými možnostmi ohrožena a hledá někoho, kdo je zdrojem jejího neúspěchu. Našla si pro začátek komunisty a »nedemokratickou« pravici, kterým se dostalo větší podpory, než její STAN. Jich se také týkala věta: »Je přece třeba s tím něco udělat,« ale co?

Chápu, že demokracie podle paní Danuše má své limity, že je třeba se zbavit všech, kteří nemyslí »demokraticky«. Ovšem co je »demokratické«, nemůže určovat »ulice«. Tedy alespoň v myšlení některých stoupenců »jedině správné demokracie«. Co však s tím? Nejsou jen cesty arabských či barevných revolucí,aletaké pomluvy na poslední chvíli, na něž nelze už před volbami zareagovat (viz Kubiceho zpráva) anebo třeba fyzické napadení vůdců s cílem je odstranit (viz Fico či kandidát sociální demokracie Matthias Ecke v Drážďanech) či přímo omezení práv přímo zákonem.

Zmínil jsem jméno Farský. Že by se vrátil do Evropy s podobným konkrétním úkolem? Pokud ano, pak Danuše Nerudová skutečně prozradila, co neměla. Možná jí právě toto její »blondovství« může připravit o tak slibnou kariéru. Ale nebojte se, lidé zapomínají a po čase se najde jiné lukrativní místo a Danuše Nerudová je i pro jeho zastávání jistě připravena. Lhostejno, zda se bude týkat bezpečnosti, zdraví lidí anebo třeba mořského rybaření. Všemu rozumí. Stačí jen nastavit fotoaparátům svůj thymolinový úsměv a lidé budou vědět, koho volit.

Jde ovšem o současnost. Dnes jí v kariéře může přeskočit třeba Síkela, Kolaja či Farský. Jsou připraveni skočit po kořisti a být eurokomisařem je příliš tučná kořist, než ji nechat »uplavat«.

Pro vás, co přejí paní Nerudové, mám doporučení: Nebojte se, ono se už nějaké lukrativnější místo jistě jednou najde a mezitím třeba bude přijat zákon, jak zatočit se všemi, kteří ještě nepochopili podstatu slova »demokracie«. Pak nebude pro Danuši Nerudovou na cestě ještě výš žádná překážka.

Nezbývá zakončit opět Hamletem… Je něco shnilého ve státě…

Jaroslav Kojzar

Pod čarou:

Blondýnka: »V knihkupectví jsem viděla knihu Jak se zbavit 50 % problémů, tak jsem si koupila hned dvě.«