Zítra v 10 hodin začne v pražském hotelu Olšanka dvoudenní sjezd Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Volit bude vedení na příští čtyři roky. Zúčastní se mimo jiné předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) či ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Předseda ČMKOS Josef Středula (na snímku) v souvislosti s tím iPortalu24 řekl, že od sjezdu očekává potvrzení role ČMKOS ve společnosti. »Samozřejmě budou jeho tři části takové organické, první bude slavnostní část, ona tedy zdaleka slavnostní nebude, protože představíme naše požadavky i v souvislosti s aktuálním děním, druhá část bude pracovní, ve které uděláme i takovou retrospektivu toho, co se odehrálo za ty poslední čtyři roky, je to obrovské množství práce i přesto, že byl COVID-19 a samozřejmě velmi náročné pro práci i zástupců zaměstnanců, no a ta třetí část souvisí s volbami vedení ČMKOS a revizní komise, to je kompetence sjezdu, ta se dá očekávat v pátek odpoledne. A v sobotu přijdou ještě někteří hosté, velmi vzácní hosté, takže budeme plni očekávání, jak to ještě dopadne,« uvedl pro náš web.
ČMKOS, která byla založena 5. dubna 1990, je nejsilnější odborová centrála v České republice. Při ochraně a prosazování mzdových, pracovních a životních podmínek a práv zaměstnanců se za více než 30 let stala respektovaným partnerem vlády a zaměstnavatelů, což se projevuje zejména v Radě hospodářské a sociální dohody (v tripartitě; odbory zde zastupuje spolu s Asociací samostatných odborů ČR – ASO). Zesílil také vliv odborů na legislativní proces.
Centrála je dobrovolným, otevřeným a nezávislým demokratickým sdružením odborových svazů (OS), v současnosti jich sdružuje 31. Sdružuje téměř 300 000 zaměstnanců, členů jednotlivých OS (celkově mají odbory v ČR zhruba půl milionu členů). Při svém vzniku centrála zastřešovala 40 svazů a zastupovala přes pět milionů odborářů.
Za své požadavky neváhají odbory vést kampaně, demonstrovat či stávkovat. Například v červnu 2008 ČMKOS zorganizovala hodinovou výstražnou stávku proti reformám kabinetu Mirka Topolánka (ODS). Již o rok dříve demonstrovali odboráři proti vládní reformě veřejných financí a v roce 2003 proti reformě veřejných financí vládní koalice v čele s ČSSD hrozila ČMKOS stávkou a demonstrovala v ulicích Prahy. Řadu velkých protestů uspořádali odboráři také během funkčního období vlády Petra Nečase (ODS). V červnu 2011 například stávka dopravních odborů proti vládním reformám zastavila na celý den vlaky a v mnoha městech také omezila provoz MHD. V dubnu 2012 se pak demonstrace proti vládním úsporným plánům na Václavském náměstí v Praze zúčastnilo kolem 100 000 lidí. V roce 2015 ČMKOS rozjela kampaň Konec levné práce. Díky vyjednávání tak už několikrát vzrostla minimální mzda, platy ve veřejném sektoru i ve firmách. V listopadu 2019 se konala stávka ve školství za vyšší platy, do které se zapojila více než polovina škol v ČR.
Nejvyšším orgánem ČMKOS je sjezd, který se koná jednou za čtyři roky, mezi sjezdy pak sněm složený z Rady ČMKOS a členů delegovaných svazy. Výkonným orgánem je Rada ČMKOS, kterou tvoří vedení ČMKOS a předsedové svazů. Statutárním orgánem je vedení, tedy předseda a místopředsedové.
Dosavadními předsedy ČMKOS byli Vladimír Petrus (1990-1994), Richard Falbr (1994-2002), Milan Štěch (2002-2010), Jaroslav Zavadil (2010-2013) a Josef Středula (od 2014).
Ačkoli ČMKOS deklaruje nezávislost odborů, spolupracuje se stranami, jejichž program je odborům blízký. Dlouhodobě tak, i přes osoby svých předsedů, má ČMKOS nejblíže k ČSSD.
Vznik ČMKOS souvisí se zánikem Revolučního odborového hnutí (ROH). V roce 1990 vznikly nové odborové svazy. Na půdě federální České a Slovenské konfederace odborových svazů (ČSKOS) byla 5. dubna 1990 ustavena Českomoravská komora ČSKOS, která se v listopadu 1992 přejmenovala na Českomoravskou komoru odborových svazů. Po osamostatnění České republiky se stala největší odborovou centrálou na jejím území. Na druhém sjezdu v roce 1998 přijala dnešní název Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS).
ČMKOS je členem Evropské odborové konfederace (ETUC), Mezinárodní odborové konfederace (ITUC) a Odborového poradního výboru při OECD (TUAC).
ČMKOS sídlila v Praze na Žižkově ve funkcionalistické budově, která byla postavena začátkem 30. let minulého století pro Všeobecný penzijní ústav. Poté, co bylo v roce 1952 nemocenské pojištění převedeno do správy odborů, připadla odborům i budova. Žižkovský palác se pak stal sídlem ROH a odborářům zůstal i po listopadu 1989, kdy získal i nové jméno – Dům odborových svazů. V roce 2018 odborové svazy budovu, kterou samy využívaly zhruba z jedné pětiny, prodaly. Nyní ČMKOS sídlí v ulici Politických vězňů v Praze 1.
(zmk)
FOTO – ČTK/Michal Kamaryt