V roce 2030 bude podle onkologů rakovina nejčastější příčinou úmrtí v ČR. V současné době se s nádorem za svého života potká každý třetí Čech, v roce 2030 to už bude každý druhý. Klíčovou roli v úspěšnosti léčby onkologických onemocnění hraje včasný záchyt nemoci. Dobrou zprávou proto je rostoucí počet pojištěnců na preventivních vyšetřeních k odhalení rakoviny. Vyplývá to z informací Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).
Cílem screeningových vyšetření je odhalit nemoc v raných stádiích, kdy jsou šance na vyléčení pacienta nejvyšší. Z údajů VZP vyplývá, že účast pojištěnců na preventivních vyšetřeních k odhalení rakoviny za pět let vzrostla. »Aktuální návštěvnost screeningových vyšetření je dokonce vyšší i ve srovnání s předcovidovým rokem 2019,« uvedla v tiskové zprávě mluvčí VZP Viktorie Plívová.
Nejvíc lidí podstoupilo loni vyšetření děložního hrdla, nejvíc za pět let přibylo zájemkyň o vyšetření prsou a za rok o screening tlustého střeva. V ČR jsou z veřejného zdravotního pojištění hrazena ještě vyšetření tlustého střeva a konečníku, prostaty nebo plic u kuřáků.
»Počet lidí, kteří se léčí s onkologickými diagnózami, neustále roste. Na druhou stranu vidíme, že v Česku i ve srovnání s jinými zeměmi dobře fungují právě screeningové programy. Pokud se tedy jedná o pacienty, kteří byli zachyceni včas, může to být paradoxně dobrá zpráva. Díky tomu, že je nemoc odhalena v raném stadiu, stoupá šance na jejich úplné vyléčení o desítky procent,« říká Jan Bodnár, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči.
Nejvíc úmrtí je na rakovinu plic
Pět nejčastějších nádorů se podílí na každoročních úmrtích onkologických pacientů z více než poloviny. Rakovině plic podlehne každý rok přes 5200 lidí, nádorům tlustého střeva a konečníku přes 3300, slinivky břišní 2200, prsu téměř 1700 žen a prostaty více než 1400 mužů. U čtyř z nich mají Češi možnost si nechat ověřit, zda se u nich nezačaly rozvíjet, byť zatím nepociťují žádné příznaky.
Nejvyšší účast má dlouhodobě screening rakoviny děložního hrdla, protože ho provádějí gynekologové při preventivním vyšetření svých pacientek starších 15 let. Těch se podle informací Národního screeningového centra alespoň jednou za dva roky účastní 80 procent žen do 59 let, ve vyšších věkových skupinách ženy často ke gynekologovi chodit přestávají a riziko vzniku rakoviny u nich dál sledováno není. Lékaři diagnostikují tento nádor zhruba 700 ženám každý rok.
Ze screeningů, kam se musí lidé sami aktivně objednat, narostl za pět let mezi pojištěnci VZP nejvíc zájem o vyšetření prsou. Mamografický screening je určen ženám starším 45 let, loni ho absolvovalo téměř 420 000 žen pojištěných u VZP. Za pět let je to nárůst o téměř 6,5 procenta.
Malý zájem o screening karcinomu tlustého střeva a konečníku
Mužům i ženám nad 50 let je určený screening karcinomu tlustého střeva a konečníku. Dlouhodobě patří tato preventivní vyšetření mezi nejméně využívaná. Důvodem jsou často obavy z vyšetření pomocí kolonoskopie, jeho výhodnou je ale možnost okamžitého odstranění polypů ve střevě, ze kterých může nádor vzniknout. Screening karcinomu tlustého střeva a konečníku navštívilo 418 tisíc klientů, meziročně se jedná o zhruba desetinový nárůst účasti.
Velký zájem není ani o screening rakoviny plic, kterého se mají účastnit současní či bývalí kuřáci. Lidé se podle dřívějších průzkumů někdy bojí jak samotného vyšetření, tak negativní diagnózy. Podle lékařů to ale není na místě, díky pokrokům v léčbě se přežití pacientů zlepšuje.
Od letošního roku je nově organizovaný také screening rakoviny prostaty, vyšetření z krve může udělat praktický lékař nebo urolog.
Podle místopředsedy České onkologické společnosti Jindřicha Fínka se lékaři snaží vytipovat i pacienty, kterým hrozí rakovina slinivky. »Onemocnění není snadno diagnostikovatelné, ani snadno léčitelné. Můžeme ale zjistit přednádorové stavy,« vysvětlil s tím, že pokud se nádor pankreatu neobjeví náhodou, není prognóza pacientů dobrá.
Polovina všech případů rakoviny je podle lékařů preventabilní, tedy nemusí vzniknout, pokud by člověk dodržoval zdravý životní styl. Díky tomu by se roční počet nových nádorů mohl z 80 000 až 90 000 snížit na zhruba 45 000. Se zkušeností s rakovinou v Česku žije přes půl milionu lidí, výjimkou kvůli delší době života nejsou ani pacienti s více než jedním nádorem.
(jad)