…Co vy mně na to řeknete? Loni v dubnu byl počet pozitivně testovaných nákazou covid-19 více méně úplně stejný jak v dubnu letošním. Celá republika byla zarouškovaná, zvláště střední a drobní podnikatelé si hledali skobu na provaz a negativní informace o pandemii, včetně těch hannibalovských o tisících mrtvých a mrazácích na ulici, dopadaly na občany dnes a denně intenzitou přezrálých švestek ze stromů.
Uplynul rok, denní přírůstek nakažených se v porovnání se stejným obdobím minulého roku ani nepohnul, a… světe, div se – o covidu v médiích ni zásadního slova, hrůzu nahánějící Hannibal Lecter mlčí, a… světe, div se podruhé – obyvatelstvo jest odrouškováno…, likvidační restrikce zmizely a po nových spoluobčanech již nikdo nežádá potvrzení o očkování včetně počtu dávek či o prodělání nákazy, nijaké PCR testy ne starší 72 hodin, žádné covid pasy – prostě NIC, NIC, NIC.
Táži se slovy majora Borovičky alias Romana Skamene z Tankového praporu – JAK JE TO MOŽNÉ? A s nějakou proočkovaností či promořeností populace na mě nechoďte. Pohádky mám sice rád, ale musí být chytré a musí vítězit dobro nad zlem, což v té covidové platí rovnou opačně… Je hloupá a dobro to v souboji se zlem projíždí na celé čáře.
Martin Kalous