V Bidenově životě dominují Izrael a Ukrajina. Čínu už prý nezvládá

Prezident Joe Biden si již dlouho přeje, aby se pozornost soustředila na Peking jako na největšího zloducha globální politiky. Jeho setkání s asijskými lídry v Bílém domě tento týden však slouží jako připomínka toho, jak moc Čína ustoupila do pozadí oproti krizím v Evropě a na Blízkém východě, napsal server POLITICO.

Státní návštěva japonského premiéra Fumia Kišidy byla ve středu v centru pozornosti a stala se mocným symbolem desetiletí trvajícího spojenectví proti Číně. V Oválné pracovně se sešel s Bidenem, aby s ním před vystoupením před novináři projednal vojenské, hospodářské a vesmírné záležitosti. Oba lídři poté zasednou ke státní večeři.

Avšak těsně za oponou se skrývaly všechny ostatní světové události, které Bidenovi zabíraly čas. Prezident se snaží přesvědčit Kongres, aby schválil vojenskou pomoc Ukrajině, odradit Írán od úderů proti Izraeli a zatlačit na Izrael, aby pustil více pomoci do Gazy.

Představitelé Bílého domu jsou frustrovaní, že se nemohli plně obrátit na Čínu, i když Biden opakovaně prohlásil, že soupeření s druhou světovou supervelmocí bude definovat toto století, napsal server.

Představitelé administrativy vyzdvihují Kišidovu návštěvu a čtvrteční trojstranné zasedání s filipínským prezidentem Ferdinandem Marcosem mladším jako krok ke korekci kurzu a klíč k tomu, aby se Čína stala regionálním vyvrhelem. Cílem setkání je ukázat, že USA vytvořily »strategickou architekturu podobnou mřížce«, která má čelit Číně, řekl v úterý večer před oznámením novinářům vysoký představitel administrativy.

Američtí a japonští představitelé toto poselství přednesli ve středu. Kišida se odvolával na potřebu spolupráce s Čínou, ale opakovaně vyzýval k »míru a bezpečnosti« v Tchajwanské úžině a v celém regionu. Prohlásil také, že spojenci nedopustí změny mezinárodního řádu silou.

Biden zase vyzdvihl zlepšení komunikace s Pekingem a trval na tom, že japonsko-americké spojenectví má obranný charakter, který není zaměřen proti žádné zemi.

»Naše spolupráce se týká čistě obrany a připravenosti. Není zaměřena proti žádnému národu nebo hrozbě pro region a nemá nic společného s konfliktem,« tvrdil Biden.

Američtí novináři, kteří se tiskové konference zúčastnili, se však prezidenta ptali na Izrael a rostoucí domácí inflaci a nepoložili mu jediný dotaz týkající se Číny, což odráží konkurenční priority Bidenovy administrativy.

Agentura Bloomberg News během akce uvedla, že američtí představitelé očekávají »bezprostřední« íránskou odvetu proti Izraeli v podobě raketových úderů.

To, že by se Biden mohl alespoň trochu zaměřit na Čínu a indo-pacifické spojence v širším slova smyslu, bylo po dni inaugurace vzácnějším jevem, než administrativa očekávala. Obnovený příklon k Asii byl opakovaně brzděn – stažením z Afghánistánu, podporou Kyjeva a dokonce i předchozím bojem mezi Izraelem a Hamásem.

»Požadavků je hodně, o tom není pochyb,« řekl Tom Donilon, poradce pro národní bezpečnost v Obamově administrativě. »Ale výzvou v americké zahraniční politice je prosazovat hlavní principy své politiky ve stejnou dobu, kdy máte jiné výzvy po celém světě – a to je výzva, kterou prezident splnil.«

Biden se přito, v listopadu setkal s čínským nejvyšším představitelem Si Ťin-pchingem a následně vyslal přehlídku vysokých úředníků, aby se setkali se svými protějšky v rámci následných jednání. Ministryně financí Janet Yellenová se právě tento týden vrátila ze série jednání na vysoké úrovni v Číně. V pondělí však přiznala, že »je před námi ještě mnoho práce. A zůstává nejasné, co tento vztah vydrží v následujících měsících a letech«.

»Chci s Čínou soupeřit, ne vést konflikt,« řekl Biden během letošního projevu o stavu Unie a později ujistil, že USA nikdy neměly lepší pozici k tomu, aby se asijskému gigantu postavily. Prezident si také rýpl do svého někdejšího i budoucího politického soupeře, bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který z odporu vůči Číně rovněž učinil pilíř své zahraniční politiky, a řekl, že republikán nabízí »tvrdé řeči«, ale jen málo jiného.

»Ve vztazích USA s klíčovými asijskými státy došlo k velkému pokroku. Faktem však je, že pokrok na konkrétní úrovni vojenské rovnováhy značně zaostává za tím, co je potřeba k tomu, aby se vyrovnal obávanému vojenskému posilování Číny,« uvedl Elbridge Colby, vysoký představitel Pentagonu v Trumpově administrativě. »Skutečným rizikem je nahrazení okázalých prohlášení vůdců a fotografických akcí významným vojenským posilováním, které potřebujeme, abychom se vyrovnali Číně – a to se prostě neděje.«

(cik)

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy