Balíček pomoci Ukrajině ve výši 300 milionů dolarů, který americké úřady vyčlenily v březnu, byl využit již v listopadu 2023. Informoval o tom list POLITICO s odvoláním na své zdroje.
Částka je zahrnuta v návrhu zákona o výdajích na obranu schváleném minulý týden pro fiskální rok 2024, který v USA začal v říjnu 2023. Je určena na financování Iniciativy na podporu bezpečnosti Ukrajiny. Představitel americké administrativy však publikaci sdělil, že peníze byly zahrnuty již v loňském návrhu zákona, který na určitou dobu prodloužil financování několika agentur, včetně Pentagonu. Podle tohoto úředníka jsou tyto peníze »nyní nedostupné k použití« a schválení balíčku pomoci bylo v podstatě symbolickým gestem.
Jak noviny poznamenávají, i kdyby se tato částka dala použít, průběh konfliktu by to nezměnilo. Washington tak dal najevo, že »USA nevypadly ze hry«, a to i přesto, že návrh zákona o poskytnutí dalších 60 miliard dolarů na podporu Ukrajiny zatím nebyl předložen k hlasování ve Sněmovně reprezentantů. Zákonodárci pro POLITICO uvedli, že tyto peníze »neumožní Ukrajině překonat krizi«, neboť protiofenzíva ukrajinské armády se zastavila a zásoby munice se ztenčily.
Americká administrativa již dříve předložila Kongresu žádost o dodatečné rozpočtové prostředky ve fiskálním roce 2024, který v USA začal 1. října, především na pomoc Izraeli a Ukrajině a na boj proti Číně a Rusku v asijsko-pacifickém regionu. Celkem by exekutiva v čele s prezidentem Joe Bidenem chtěla na tyto účely získat asi 106 miliard dolarů. Další osud žádosti a alternativních návrhů zákonů zůstává nejasný. Několik republikánů ve Sněmovně reprezentantů a Senátu se v posledních měsících vyslovilo proti další finanční podpoře Kyjeva. Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson důsledně upozorňoval na záměr spojit další pomoc Ukrajině se zpřísněním kontrol na jižní hranici USA.
Dne 13. února Senát s podporou některých republikánů schválil alternativní verzi návrhu zákona, který poskytuje pomoc ve výši 95 miliard dolarů Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu. Tento balíčkový dokument však neobsahuje ustanovení o zpřísnění kontrol na jižní hranici USA. Dne 15. února se Sněmovna reprezentantů vydala na dvoutýdenní přestávku, aniž by o návrhu zákona hlasovala.
V rozhovoru s novináři 27. února na závěr setkání vedení Kongresu z obou systémově důležitých amerických stran s Bidenem Johnson ujistil, že »Sněmovna reprezentantů aktivně hledá a studuje všechny možné varianty«, včetně obnovení finanční a vojenské podpory Kyjevu. Johnson přislíbil, že se těmito otázkami bude zabývat včas, ale nenastínil časový harmonogram projednávání jakýchkoli iniciativ zaměřených na pokračování rozpočtových prostředků pro Ukrajinu v dolní komoře Kongresu. Jižní hranici USA a její bezpečnost označil za »nejvyšší prioritu«.
(cik)