Bezpečnostní hrozba? Vláda si vybírá zástupná témata a mezitím osekává zaměstnance, kritizuje SOCDEM

Vláda odvádí zástupnými tématy, jakým byla tento týden například sněmovní debata o bezpečnostních hrozbách, pozornost od vlastních kroků namířených vůči zaměstnancům, pacientům i důchodcům. Takový je závěr dnešní tiskové konference SOCDEM v sídle strany v pražském Lidovém domě.

»Byl to zvláštní týden. Konala se nápadná velká schůze Sněmovny, kdy nebylo jasné, čeho se bude týkat. Nejprve to vypadalo, že vulgarit Andreje Babiše, ale pak se vyjevilo, že vládní koalice má ještě větší kabrňáky, než je Andrej Babiš, tak se to změnilo na schůzi o metodách StB. Ukázalo se, že jde o běžné metody sbírání informací, takže to bylo příliš vágní a celé se to rozšířilo na téma ‚bezpečnostní riziko‘. Vláda začala mávat zpravodajskými službami a bylo evidentní, že chce opozici spíš neutralizovat než vést dialog. Závěr zněl, že Rusko je hrozba, což ale sdílí většina lidí,« zpochybnil schůzi místopředseda SOCDEM a lídr pro červnové volby do Evropského parlamentu Lubomír Zaorálek.

Podle něj si vláda vybírá zástupná a pokleslá témata, aby zakryla kroky, jež budou padat do života obyčejných lidí v sociální oblasti a zdravotnictví. Jako transparentní příklad uvedl vládní úpravy zaručených mezd.

Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly od roku 2025 platit již jen pro veřejný sektor, nikoli pro firmy. »Tohle je mnohem zajímavější než planá debata, protože to zasahuje do života našich občanů. Zaručená mzda brání úniku peněz do šedé ekonomiky. Zaměstnanci odvádějí dávky, zdravotní a sociální. Takhle dostane zaměstnanec minimální mzdu a zbytek hotově. To oslabuje pozici zaměstnanců, protože budou zaměstnavatelům vystaveni všanc,« řekl Zaorálek, který vnímá problém hlavně ve firmách, kde nejsou odbory. Nicméně dodává, že o penězích, jež jsou vyplaceny bokem, se stejně dá jen těžko vyjednávat.

Předsedkyně Rady seniorů a kandidátka SOCDEM do Evropského parlamentu Lenka Desatová upozornila, že novinka otevírá prostor reálně snižovat penze, jelikož výše důchodu je přímo odvislá od výše předchozího příjmu. »Navíc v novele důchodového zákona stojí, že aby měl člověk nárok na důchod, musí mít odpracován minimální počet 35 let. To je tlak na to, abyste byl zaměstnán a vzal práci za jakoukoli cenu. Tím vezmete i peníze na ruku, jenže budete mít nižší důchod. Zkrátka budoucí senioři budou mít nižší penze a ještě budou pracovat víc,« kritizovala Desatová.

Podle Zaorálka vláda nerespektuje demokratické způsoby vládnutí a opírá se o stoosmičkovou většinu ve Sněmovně. »Necítí se být vázána nikým. Nerespektuje dohodu tripartity a ukazuje, že pro ni nehrají sociální partneři žádnou roli,« připojil lídr SOCDEM pro nadcházející volby. »Díky tomu nevíme, co se zítra objeví ve Sněmovně, kdy udeří blesk například ohledně výpovědi bez udání důvodu,« uvedl Zaorálek a varoval i před případným zrušením daně z mimořádných zisků, jak to naznačoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Pětikoaliční kabinet podle místopředsedy SOCDEM zastupuje zájmy bank a velkých korporací a v tomto ohledu se snaží »vyřadit opozici tím, že ji prohlásí za bezpečnostní riziko«.

Expremiér Vladimír Špidla to podpořil čísly. »V České republice se spotřebuje 96 procent národního bohatství, které zde bylo vyprodukováno, zatímco na Slovensku 104 procent a v Německu 110 procent. Z toho je jasné, v čí prospěch vláda pracuje,« konstatoval Špidla, jenž rovněž bude na kandidátce SOCDEM pro evropské volby. »Všechny změny v zákoníku práce jsou nenápadné, ale všechny zhoršují pozici zaměstnance,« připojil bývalý předseda vlády a varoval i před myšlenkou zavedení nadstandardů ve zdravotnictví, jak o tom několikrát hovořil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). »Celé zdravotnictví by pak vypadalo jako stomatologie, kde velká část lidí nemá možnost dosáhnout službu, kterou potřebuje,« řekl Špidla a v souvislosti s tím zmínil problematiku amalgámových plomb, které měly původně končit v roce 2030, ovšem Evropská komise aktuálně navrhla už rok 2025. »Problém není, že amalgámové plomby vycházejí z provozu. Existuje spousta materiálů, které je mohou nahradit. Ale ministerstvo zdravotnictví nehodlá bílé plomby zařadit do standardu a do všeobecného zdravotního pojištění. A tak by to bylo se standardy všude,« dodal Špidla.

(pk)