Nezvykle planoucí a jasné západy slunce pozorované v posledních týdnech na Novém Zélandu a v Austrálii mohou souviset s lednovým sopečným výbuchem v souostroví Tonga. Novozélandský institut vod a atmosféry (NIWA) je zavalen žádostmi občanů o vysvětlení zvláštního úkazu, napsal list The Guardian.
Podmořská sopka Hunga Tonga-Hunga Ha’apai vybuchla 15. ledna a následná přívalová vlna smetla vesnice. Tři lidé zemřeli, řada obyvatel zůstala bez domova, popel se slanou vodou znečistil pitnou vodu a přerušeno bylo komunikační spojení.
Tým NIWA se spojil s kolegy z Paříže a novozélandské univerzity v Otagu, aby pomohli potvrdit domněnku o tom, že úkaz mohou způsobovat aerosoly, jež se po výbuchu dostaly do stratosféry.
Výzkumná stanice v Otagu oznámila, že její přístroje zaznamenaly nezvyklý výskyt aerosolů ve stratosféře ve výšce 20 až 25 kilometrů nad Novým Zélandem. Podle satelitních údajů získaných pařížským ústavem Pierra-Simona Laplace se od dubna nad Novým Zélandem ztrojnásobila koncentrace aerosolů ve stratosféře.
NIWA uvádí, že se po výbuchu aerosoly rozptýlily nad celou zeměkoulí a mohou způsobovat úchvatné úkazy na nebi. Po výbuchu byly zaznamenány impozantní západy a úsvity v okolí Tongy, nyní se aerosoly přesouvají k jihu.
»Když se díváte na západy nebo východy slunce, mraky většinou hýří živými barvami. V přítomnosti aerosolů uvolněných sopečnou erupcí se světlo rozptyluje a ohýbá, jak slunce klesá nebo vychází nad obzor, takže obloha září modrou, purpurovou a růžovou barvou,« vysvětlila Nava Fedaeffová z NIWA.
Nový Zéland zažil podobné podívané i v minulosti. Zářivé západy tam byly vidět několik měsíců i po výbuchu filipínské sopky Pinatubo v roce 1991. Fedaeffová se domnívá, že i tentokrát se budou moci Novozélanďané z úchvatných podhledů těšit delší čas.
(mac, čtk)
FOTO – stuff.co.nz/Iain Mcgregor, Chris Mckeen, Tim Harper, NIWA