Zajišťovat nezávadné potraviny není jednoduché. Evropská unie má k tomu, zřejmě jako jediná na světě, vypracovaný poměrně slušný systém. Dobu někdejšího socialismu připomíná až na jednu drobnost, některé normy přípustného obsahu škodlivin v potravinách jsou mírnější.
Zajistit uplatňování těchto norem v praxi není jednoduché. Zvláště, pokud připustíme dovoz potravin ze zemí, kde oligarchové vládnou bez omezení a s normami civilizované společnosti si nedělají ani ty nejmenší problémy. To se týká také zemí Mercosur (Brazílie, Argentina, Paraguay, Uruguay), s kterými se EU chystala uzavřít dohodu o volném obchodu, ale na poslední chvíli couvla, protože bouřlivě protestující a silniční dopravu ve Francii blokující francouzští zemědělci donutili tamního prezidenta Emmanuella Macrona souhlas s touto dohodou odvolat.
Dovoz potravin ze států s podstatně příznivějšími přírodně ekonomickými podmínkami likviduje domácí zemědělce a zemědělství, což je vzhledem ke strategickému významu zemědělství zjevně nepřijatelné. Že na to Fialova vláda pětidemolice a vedení EU kašle, na věci nic nemění.
Samozřejmě je absurdní požadovat po domácích zemědělcích dodržování velmi přísných norem a zároveň tolerovat dovoz ze států, kde se takové normy nepožadují. O tom ale současná zemědělská politika EU je. Zásadně ji navíc deformuje Zelená dohoda pro Evropu, tzv. Green Deal, program s ušlechtilým cílem, ale idiotsky prováděným. Snižovat výrobu domácích potravin ve snaze omezit emise skleníkových plynů s tím, že je budeme na dlouhé vzdálenosti dovážet a produkovat tak ještě více skleníkových plynů, může jenom hlupák nebo diverzant. Nepředpokládám ale, že by Green Deal vedení EU podstrčili Putinovi agenti. Tím spíš, že se podezřele podobá konceptům německých zelených a dalších protijaderných ekologických organizací.
Problém ukrajinského obilí
Není to tak dávno, co se řešil problém ruské blokády ukrajinských černomořských přístavů ruským vojenským námořnictvem se zdůvodněním, že Ruská federace takto vyvolává v Africe hladomor. Když byla uzavřena dohoda a vývoz ukrajinského obilí odblokován, ukázalo se, že do hladovějící Afriky jdou maximálně 3 % ukrajinského obilního vývozu. Velká část ukrajinského obilí končila v EU, obvykle jako levné krmivo pro dobytek, s vážnými ztrátami pro zemědělce EU. Protože Ukrajina okázale ignorovala podmínky obilní dohody, Rusko ji neprodloužilo a vývoz ukrajinského obilí po moři skončil.
V reakci na to se vedení EU rozhodlo umožnit tranzit ukrajinského obilí po železnici s tím, že bude vyváženo přes přístavy EU. Stalo se to, co soudní předvídali. Místo tranzitu nastal nekontrolovaný vývoz obilí a některých dalších potravin do států EU s vysokými škodami pro zdejší zemědělce i pro zdraví obyvatel členských států EU.
Ano, kvalita a hlavně hygienická závadnost ukrajinských potravin je velký problém. Mohli jsme číst, že si některé kontrolní orgány EU zasedly na ukrajinské potraviny. Nezasedly. Plnily jen své úkoly, a to ještě podle mnohých liknavě. Po síti kolují videa, kterak ukrajinští oligarchové »skladují« kukuřici metodou nechat ji přes zimu na poli »stát«. Takové skladování má ale jednu vadu, kukuřice chytí plísně, které následně konzumujeme. Nálezů nadlimitního obsahu pesticidů a dalších zdraví škodlivých látek v dovážených ukrajinských potravinách je mnoho. Asi nejznámější je aféra šestinásobku povoleného množství značně jedovatého pesticidu Chlorpyrifis, zjištěného slovenskými kontrolními orgány v ukrajinském obilí v Komárně. Přestože zboží po překročení celních hranic EU se již dál volně prodává, nemáme se prý, podle vedení EU, čeho bát. V Česku se kontroly kvality potravin z ukrajinského dovozu pro jistotu nedělají vůbec a z Bruselu nám vzkazují: »Žerte a neošívejte se!« Podporujeme tak Ukrajinu. Cyničtější už je asi jen tzv. »mírový fond pro Ukrajinu«, shánějící peníze na dodávky zbraní.
Zemědělcům ve všech členských státech EU došla trpělivost se zlotřilou zemědělskou politikou vedení EU. Traktory vyjely na silnice a dálnice, zablokovaly mnohá města včetně metropolí, mohli jsme je vidět i v Praze. Polští rolníci k nevoli bývalé euroskeptické vlády PiS i současné proevropské vlády D. Tuska začali již loni na podzim blokovat dovoz obilí z Ukrajiny. Nedávno přivážené ukrajinské obilí poblíž polsko ukrajinských hranic začali vysypávat.
Za svého nedávného pobytu v Polsku jsem narazil na vícero stížnosti na dovoz jedovatých ukrajinských potravin za dumpingové ceny nejen od polských zemědělců, ale také od polského opozičního politika Korwina Mikeho na demonstraci před Krolewskim zámkom ve Varšavě. Na polootevřeném satirickém pořadu polské televize TVN se objevil e-mail, že v místech vysypávání ukrajinského obilí chcípají ptáci, kteří toto obilí zobou.
Po návratu do Prahy také ke mně dorazilo otřesné video, jak na kolejích železniční trati poblíž východopolského města Zamost a v její blízkosti leží desítky otrávených havranů. Vyšetřovat se to samozřejmě nebude, nová polská vláda je solidární jak s Ukrajinou, tak s EU. Že jsou již dvě třetiny rusofobních Poláků proti další podpoře Ukrajiny, je prý jen malá vada na kráse.
Za vrchol drzosti vůči Polsku považuji ukrajinskými papaláši vyslovený požadavek na uhrazení škody, kterou polští zemědělci ukrajinským oligarchům způsobili vysypáváním jedovatého ukrajinského obilí, a zprávu z vedení EU, že máme zachovat klid, že se jedovaté ukrajinské obilí naředí čistým evropských tak, aby nebylo jedovaté. My, občané EU, máme tyto jedy konzumovat v prý bezpečném množství.
Jan Zeman
Rozšíření americké sféry vlivu je potřeba něco obětovat. Fialův režim obětuje zdraví občanů.