Čínští a švédští lékaři zjistili, že pití více než dvou litrů sladkých a slazených nápojů týdně zvyšuje riziko vzniku fibrilace síní o 20 %. Výsledky vědců byly zveřejněny v článku ve vědeckém časopise Circulation: Arrhythmia and Electrophysiology.
»Naše výpočty ukázaly, že dobrovolníci, kteří za týden vypijí více než dva litry sladkých nápojů s přírodním cukrem nebo sladidly, mají v pozorovací studii v průměru o 20 % vyšší pravděpodobnost, že budou trpět fibrilací síní, než ti, kteří tyto nápoje nepijí. Toto riziko bylo 3,5krát vyšší, než je obvyklé u osob s genetickými předpoklady k rozvoji tohoto onemocnění,« napsali vědci.
Tým čínských a švédských lékařů pod vedením Wanga Ningjiana, profesora na Šanghajské univerzitě Jiaotong (Čína), dospěl k tomuto závěru při analýze dat, která byla shromážděna v rámci genomické banky UK BioBank. Na jejím vytvoření se podílelo více než 200 000 britských dobrovolníků, kteří poskytli své vzorky DNA a souhlasili s tím, že podstoupí komplexní lékařské vyšetření a odpoví na otázky vědců.
Během deseti let trvání projektu zaznamenali jeho organizátoři u účastníků UK BioBank více než 9,3 tisíce případů fibrilace síní. To vědcům umožnilo komplexně prozkoumat, jak konzumace sladkých limonád s cukrem a jeho nekalorických analogů na bázi umělých sladidel ovlivnila pravděpodobnost výskytu poruch srdečního rytmu.
Analýza vědců ukázala, že konzumace jak slazených nápojů, tak jejich analogů na bázi umělých sladidel bez kalorií byla spojena s významným zvýšením rizika fibrilace síní. Zejména pití více než dvou litrů těchto nápojů týdně bylo spojeno s 20% zvýšením pravděpodobnosti srdečního selhání, přičemž toto riziko bylo vyšší u náhražek cukru než u přírodního sladidla.
Následné výpočty vědců ukázaly, že riziko bylo řádově vyšší u nositelů genů podporujících arytmii, ale že pití sladkých nápojů zvyšovalo pravděpodobnost onemocnění i u těch osob, u nichž byla pravděpodobnost vzniku onemocnění nejmenší. To naznačuje, že konzumace sladkých nápojů a s ní spojené změny tělesných funkcí samy o sobě přispívají k rozvoji arytmie, což by měli ošetřující lékaři brát v úvahu, uvedli vědci.
Podle statistik WHO patří dnes arytmie mezi nejčastější formy poruch srdečního rytmu. Počet jejích nositelů se každé desetiletí zvyšuje přibližně o 8-9 %. V roce 2010 dosáhl podle WHO počtu 33 milionů osob. Přibližně každý desátý člověk trpící hypertenzí se v pozdějších letech svého života stane obětí komorové arytmie.
(cik, TASS)