Data o domácí produkci a obchodní bilanci za poslední měsíc uplynulého roku, které dnes zveřejnil Český statistický úřad, potvrdily trvající útlum tuzemské ekonomiky. Průmyslová výroba v prosinci meziročně klesla o 0,7 procenta (loni v prosinci stoupla o čtyři procenta), ačkoliv si proti předchozímu měsíci polepšila o 2,8 %. Stavební produkce se propadla meziročně o 4,6 % (po loňském snížení o 0,2 %), přestože se meziměsíčně zvýšila o 1,3 %. Bilance zahraničního obchodu pak skončila s přebytkem ve výši 3,5 miliardy korun (loni v prosinci byl schodek 1,2 mld. Kč), ovšem opět nikoliv díky silnějšímu exportu, ten naopak klesl, ale kvůli výraznému propadu dovozu.
Připomeňme, že měsíc před tím, tedy v listopadu, zaznamenal průmysl meziroční pokles o 2,7 %, stavebnictví si pohoršilo o 6,5 % a obchodní bilance vykázala přebytek ve výši 30,8 mld. Kč.
Pokles průmysl nyní výrazně brzdí automobilky
K meziročnímu poklesu průmyslu podle statistiků nejvíce přispěly výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, kde se projevily zejména delší plánované odstávky v elektrárnách, dále opravy a instalace strojů a zařízení (zde vývoj výrazně ovlivnila výjimečně vysoká srovnávací základna z předchozího roku) a výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, kde pokračoval pokles produkce skla a stavebních hmot.
Podobně jako v ostatních měsících druhého pololetí uplynulého roku produkce vzrostla zejména ve výrobě motorových vozidel (o 11,8 %) nebo ostatních dopravních prostředků a zařízení (o 34 %). V prosinci se dařilo i výrobcům počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení.
Hodnota nových zakázek v běžných cenách v prosinci ve sledovaných odvětvích vzrostla meziročně o 0,9 %. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně zvýšily o 1,5 %, tuzemské nové zakázky pak klesly o 0,2 %. V porovnání s prosincem roku 2022 nejvíce přibyly zakázky ve výrobě motorových vozidel, a to o 12,8 %. Celkový vývoj však podle statistiků ovlivnil více než čtvrtinový propad zakázek ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství, dále se meziročně o desetinu snížila hodnota nových zakázek ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení a pokračoval pokles poptávky po produktech chemického průmyslu.
Zaměstnanost v průmyslu dál klesá, průměrný evidenční počet zaměstnanců se zde v prosinci snížil meziročně o 2,2 %.
Nižší výroba než v roce 2022
Za celý rok 2023 klesla průmyslová produkce o 0,4 %. »K tomuto výsledku významně přispěly poklesy v odvětvích výroby ostatních nekovových minerálních výrobků a výroby základních kovů, hutnictví a slévárenství. Oproti roku 2022 se snížila i výroba elektřiny. Celkový pokles nedokázalo zvrátit ani oživení ve výrobě motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků,« uvedl Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ. Meziročně klesla i hodnota nových průmyslových zakázek, a sice o 1,7 %, konstatoval statistik.
Propad zejména u staveb infrastruktury
»V prosinci tlumilo celkový pokles stavební produkce pozemní stavitelství, jehož produkce meziročně klesla o 1,3 %. Inženýrské stavitelství se potýkalo s vyšší srovnávací základnou a kleslo o 12,5 %,« informovala Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ. Pozemní stavitelství zahrnuje hlavně stavby budov, inženýrské stavitelství pak stavby infrastruktury, zejména dopravní.
Stavební úřady vydaly 6197 stavebních povolení, meziročně o 7,5 % méně. Orientační hodnota povolených staveb dosáhla 84,2 miliardy korun a meziročně rostla o 62,4 %.
Počet zahájených bytů klesl meziročně o 16,5 % na 3166 bytů, počet dokončených bytů pak vzrostl o pět procent na 5002 bytů.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebních podnicích s 50 a více zaměstnanci se zvýšil meziročně o 1,1 %.
Celý rok ve znamení útlumu bytové výstavby
»Stavební produkce v roce 2023 meziročně klesla o 2,6 % a prudší pokles byl zaznamenán v segmentu inženýrského stavitelství. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení rostla, ale bytová výstavba byla v útlumu zejména ve fázi zahajování,« řekl k celoroční produkci stavebnictví Matějka.
Přebytek jen díky většímu propadu dovozu
Bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách skončila v prosinci podle předběžných údajů ČSÚ s přebytkem ve výši 3,5 mld. Kč, což byl oproti stejnému období předchozího roku o 5,9 mld. Kč lepší výsledek.
Celkové saldo podle statistiků příznivě ovlivnil zejména meziročně o sedm miliard korun menší schodek v obchodu s ropou a zemním plynem díky poklesu cen na světových trzích. Přechodem z pasiva do aktiva se pak o 4,4 mld. Kč zlepšila bilance v obchodu s elektrickými zařízeními a deficit v obchodu s chemickými látkami a přípravky se zmenšil o 2,8 mld. Kč.
Nepříznivý vliv na celkovou bilanci měl naopak hlavně o 9,2 mld. Kč nižší přebytek v obchodu s elektrickou energií v důsledku poklesu cen. Dále se o 2,2 mld. Kč zvětšil deficit v obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji a kladné saldo obchodu s pryžovými a plastovými výrobky kleslo o 1,2 mld. Kč.
Přebytek bilance zahraničního obchodu se státy evropské sedmadvacítky se v prosinci snížil meziročně o 14,4 mld. Kč, deficit v obchodu se státy mimo EU klesl o 20 mld. Kč.
Vývoz se snížil meziročně o 7,2 % na 317,7 mld. Kč, dovoz pak klesl o 8,9 % na 314,2 mld. Kč.
»Přestože celkový vývoz i dovoz meziročně nadále klesal, zachovala si obchodní bilance v prosinci kladný výsledek. Výraznější meziroční pokles jsme zaznamenali například u vývozu počítačů či strojů a zařízení. U dovozu došlo stejně jako v předchozím měsíci k poklesu zejména u elektrických zařízení a ropy a zemního plynu,« shrnula Jana Mazánková, vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ.
»Za rok 2023 vykázala obchodní bilance přebytek 122,8 mld. Kč ve srovnání s deficitem 204,8 mld. Kč v předchozím roce. Od začátku roku 2023 vzrostl meziročně vývoz o 0,6 %, zatímco dovoz klesl o 6,6 %,« doplnila Miluše Kavěnová, ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ.
Ivan Cinka