Přetrvávající vysoká inflace může odsunout veškeré plány na krátkodobé snížení úrokových sazeb v Evropě, uvedla ve středu v rozhovoru pro agenturu Bloomberg News Wire prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
V projevu ze Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu varovala před ukvapeným snižováním sazeb z obavy, že by mohlo způsobit opětovný růst míry inflace, a tvrdila, že ekonomické riziko příliš rychlého snižování sazeb je větší než riziko jejich ponechání na vysoké úrovni.
»V boji proti inflaci jdeme správným směrem,« napsala Lagardeová ve středu na sociální síti X. »Nebudeme však provolávat vítězství dříve, než si budeme jisti, že inflace je udržitelně na úrovni 2 %.«
Podle čerstvých údajů Eurostatu, statistického úřadu Evropské unie (EU), činila v prosinci meziroční inflace v eurozóně 2,9 %, zatímco o měsíc dříve to bylo 2,4 %. To je hluboko pod dosavadními maximy zaznamenanými na konci roku 2022, současně to však představovalo výrazný meziměsíční nárůst po vytrvalém poklesu z posledních měsíců.
Nejvyšší meziroční míra inflace za prosinec byla zaznamenána na Slovensku (6,6 %), v Chorvatsku (5,4 %) a v Rakousku (5,7 %).
Ve Velké Británii, která není zemí EU a není součástí eurozóny, byla inflace podle středečních údajů ještě vyšší a v prosinci činila čtyři procenta oproti 3,9 procenta v listopadu.
Jednalo se o první nárůst inflace od února 2023, uvedl tamní statistický úřad Office for National Statistics.
V boji proti inflaci, kterou podněcuje energetická krize vyplývající ze situace na Ukrajině, ECB zvýšila úrokové sazby na deseti po sobě jdoucích zasedáních, než ponechala klíčovou sazbu vkladové facility beze změny na čtyřech procentech – nejvyšší úrovni od vzniku měny euro v roce 1999.
Bank of England zahájila zvyšování sazeb dříve než ECB a pokračovala v něm déle, když sazby zvýšila na 14 po sobě jdoucích zasedáních na 15leté maximum 5,25 %, načež je od srpna ponechala beze změny.
Vyšší úrokové sazby jsou hlavním nástrojem vlády v boji proti inflaci, protože se tím snižuje nabídka peněz a pro investory je atraktivnější držet své úspory, než je utrácet. Jde však o hru s rovnováhou, která může podkopat hospodářský růst. Ze stejného důvodu snižování úrokových sazeb zvyšuje nabídku peněz a může podpořit hospodářskou aktivitu.
Když koncem roku 2023 začala inflace v celé eurozóně i jinde v Evropě zpomalovat, investoři začali spekulovat, že ECB by mohla být připravena začít brzy snižovat rekordně vysoké úrokové sazby. Poznámka Lagardeové však tyto naděje zavrhla.
»Míra inflace se pomalu a postupně stabilizuje a prognóza počítá s dalším snížením úrokových sazeb v roce 2024,« řekl Domenico Lombardi, ředitel Policy Observatory na univerzitě LUISS v Římě, agentuře Xinhua. »Tvůrci opatření jsou však obezřetní, protože stav evropských ekonomik je křehký v důsledku četných hospodářských otřesů z posledních let.«
Lombardi z ekonomické situace obvinil pandemii koronaviru, energetickou krizi a zpomalení světového obchodu.
Finanční trhy reagovaly na nejnovější trendy finanční politiky negativně, většina hlavních evropských burz ve středu při intenzivním obchodování klesla nejméně o 1 % a měna euro ztratila vůči americkému dolaru i dalším hlavním měnám.
(Xinhua)