V roce 1963 zřídil francouzský geolog Jean Corbel poblíž Ny-Alesundu malou chatu, čímž odstartoval moderní výzkum na Špicberkách. Od té doby se z bývalého hornického městečka stalo globální vědecké centrum, které k výzkumu Arktidy přitahuje i takové země, jako je Čína.
»Byla to velmi krásná událost,« vzpomíná Kim Holmen, zvláštní poradce Norského polárního institutu, když se zamýšlí nad slavnostním založením první čínské arktické výzkumné stanice.
Co však Holmena zasáhlo nejhlouběji, byly diskuse zaměřené na »oblast vědy, kterou by bylo možné provozovat«.
Čínská arktická stanice Žlutá řeka se nachází na nejvýchodnějším okraji města.
Podle Chu Čeng-iho, současného vedoucího stanice, slouží ústav především jako podpora čínského vědeckého monitorování a výzkumné práce v různých specializacích, včetně glaciologie, suchozemské ekologie, mořské ekologie, vesmírné fyziky a studia atmosféry.
Chu se studiu ledovců věnuje již od svého postgraduálního studia. Druhý rok po ukončení studia v roce 2015 byl na stanici vyslán na první semestr a téměř každý rok zde strávil desítky dní.
Chuův výzkum se soustředí na pečlivé sledování dynamiky ledovců, včetně kolísání plochy a tloušťky, a také ústupu ledovcových konců od pobřeží, což jsou všechno klíčové ukazatele pro pochopení dopadů klimatických změn.
Glaciologie je v Číně mladý a poměrně úzce specializovaný obor, řekl Chu a dodal, že volba tohoto oboru obvykle znamená, že člověk bude pracovat daleko od domova, někdy i docela namáhavou práci.
Měl tím na mysli výzkumnou práci v terénu na ledovcích, kdy se člověk plahočí po mrazivém ledu a nese s sebou vybavení vážící desítky kilogramů.
»Tahle práce není pro každého,« žertoval o pracovní zátěži.
Čínská stanice už více než 10 let provádí terénní výzkum ledovců, včetně monitorování a výzkumu materiálové bilance ledovců, jejich pohybu, teploty, polohy jejich konců a meteorologie.
Tyto studie pomáhají odhalit reakci arktických ledovců na globální oteplování a poskytují důležitý základ pro předpověď budoucího zvyšování hladiny moří, uvedl Chu.
Shromážděním důležitých údajů o stavu arktických ekosystémů by výzkumné úsilí mohlo přispět k vypracování lepších ochranných opatření.
»Problémy, které máme před sebou, jsou tak velké, že je nikdo z nás, bez ohledu na to, jak jsme chytří, nemůže zvládnout sám,« řekl Holmen a zdůraznil význam větší vědecké spolupráce mezi různými zeměmi.
V současné době ve městě sídlí vědci z více než 10 zemí, kteří provádějí výzkum v Arktidě.
Podle Holmena se jedná o výzkumné město, kde se mohou setkávat vědci z celého světa, navazovat přátelství a budovat důvěru, což je pro řešení globálních problémů nezbytné.
»Věřím, že to může změnit svět k lepšímu,« řekl.
V podstatě většina výzkumu, který se zde provádí, souvisí se změnou klimatu, řekl Chu.
Kromě studií ledovců přispívají k lepšímu pochopení společných výzev, kterým lidstvo čelí, i další výzkumy změn v suchozemských ekosystémech a také studie mořského života.
(Xinhua)