Umělé oplodnění neboli oplodnění in vitro (IVF) je dnes jednou z nejúčinnějších metod léčby neplodnosti na světě. Navzdory své zdánlivé bezpečnosti však může postup IVF přinášet zdravotní rizika. Někteří lidé se dokonce domnívají, že »početí ze zkumavky« může způsobit rakovinu. Je tomu skutečně tak? A jaká další nebezpečí s sebou tento postup nese?
Na IVF je řada postupů, které pomáhají párům s potížemi při početí mít dítě. K IVF se obvykle uchylují ti, kteří nemohou otěhotnět ani po nejméně ročním snažení. Kromě toho je umělé oplodnění oblíbené u párů, které jsou ohroženy vznikem a přenosem genetických onemocnění (během IVF mohou odborníci pozorovat vajíčka a jejich geny a vyřadit ta, která jsou náchylná k abnormalitám, což minimalizuje pravděpodobnost vzniku chronických onemocnění u budoucího dítěte).
Při IVF jsou z vaječníků odebrána zralá vajíčka, která jsou následně oplodněna v laboratoři. Takto lékaři získají embrya: nějakou dobu je pozorují a určují ta nejvhodnější pro další práci. Úspěšné exempláře jsou umístěny do dělohy, kde se vyvíjejí jako přirozeně počaté děti. A přestože IVF není stoprocentní zárukou, že pár otěhotní, tento postup výrazně zvyšuje šance na úspěšný porod: u pacientek mladších 35 let činí 44,5 procenta.
Prokázaná účinnost při překonávání neplodnosti činí tento postup velmi populárním. S rostoucí popularitou zákroku se však objevuje stále více varování před nebezpečím oplodnění in vitro. Některé ženy, které chtějí IVF vyzkoušet, se obávají, že u nich vznikne rakovina.
Proč může být IVF nebezpečné?
Během IVF ženy často podstupují intenzivní hormonální léčbu, která má zvýšit jejich šance na početí. Stimulace vaječníků umožňuje vyprodukovat více vajíček během jednoho menstruačního cyklu, což v dlouhodobém horizontu znamená, že pár bude mít více životaschopných embryí.
Lékaři ke zvýšení plodnosti ženy používají kombinaci následujících léků:
Léky, které stimulují vývoj více folikulů ve vaječnících. Vaječníkový folikul je strukturální součást vaječníku, která obsahuje vajíčko. Podle toho platí, že čím více jich je, tím více vajíček se shromažďuje pro další oplodnění (obvykle se ke stimulaci růstu používá folikuly stimulující hormon (FSH).
Léky, které napomáhají dozrávání vajíček. Mnoho žen, které podstupují IVF, užívá hormon hCG (lidský choriový gonadotropin), který pomáhá vajíčkům dozrát a připravit se na uvolnění z folikulárních váčků.
Léky, které zabraňují předčasnému zahájení ovulace. Pokud ovulace začne předčasně, může se stát, že vajíčka nedozrají, takže nejsou vhodná k oplodnění.
Léky, které vyvolávají ovulaci. Když vajíčka dozrají, začnou ženy užívat léky, které je vyprovokují k opuštění vaječníků za účelem dalšího odběru a oplodnění.
Právě tato fáze je považována za nejnebezpečnější v cyklu IVF: po dobu dvou až tří týdnů žena podstupuje závažnou hormonální léčbu, která ovlivňuje její pohodu a může vést k různým vedlejším účinkům, jako je ovariální hyperstimulační syndrom (stav, při kterém dochází k otoku a zánětu vaječníků, dalšími příznaky jsou nadýmání břicha, průjem a zvracení).
To však nejsou jediné nežádoucí účinky, které se hormonální léčbě připisují. Někteří lidé se domnívají, že jedním z účinků může být rakovina. Nejčastěji se ženy, které se chystají podstoupit IVF, obávají vzniku rakoviny vaječníků, prsu a dělohy.
Způsobuje IVF rakovinu?
Vnímání umělého oplodnění jako nebezpečné procedury se neobjevilo jen tak. První studie této léčby neplodnosti často odhalovaly souvislost mezi IVF a vznikem rakoviny. Například 6. ledna 1999 uveřejnil uznávaný lékařský časopis The Lancet studii, která prokázala, že u žen, které podstoupily IVF, bylo dočasně vyšší riziko vzniku rakoviny prsu nebo dělohy.
Současné práce, které se zabývají možnou souvislostí mezi IVF a onkologií, nevyvozují tak jednoznačné závěry. Dobrým příkladem je rozsáhlá přehledová studie z roku 2021, která se zabývala 100 články zkoumajícími účinky hormonálních léků předepisovaných při IVF na organismus žen. A přestože některé z citovaných údajů ukázaly mírné zvýšení rizika vzniku rakoviny citlivé na hormony (například rakoviny prsu), negativní účinky obvykle doženou ty, které jsou na léčbě dlouhodobě. Jinými slovy, jediný cyklus IVF se na zdraví projevil jen zřídka: negativní účinky se projevily u žen, které musely hormonální terapii podstupovat rok nebo déle. Kromě toho věk pacientek ovlivnil pravděpodobnost vzniku rakoviny: ženy starší 40 let měly větší pravděpodobnost, že onemocní rakovinou.
Jiné studie souvislost mezi onkologií a IVF popírají. Neexistenci rizika navíc potvrzují studie žen s neplodností, z nichž některé byly léčeny pomocí IVF a jiné alternativními terapiemi. Tento způsob hodnocení rizika je považován za přesnější, protože kontrolní skupinu netvoří pouze zdravá populace, ale lidé, kteří trpí stejným onemocněním, ale jsou léčeni jiným způsobem. Vědci nezjistili žádné významné rozdíly v náchylnosti k rakovině u obou skupin. Kromě toho odborníci nezjistili souvislost mezi zvýšeným rizikem vzniku rakoviny a užíváním některých léků. Dalším překvapivým závěrem, ke kterému autoři studie dospěli, bylo, že ženy, které podstoupily více než sedm cyklů IVF, byly méně náchylné k rakovině než ty, které IVF podstoupily jednou nebo dvakrát.
Domnívají se také, že vznik rakoviny po IVF nesouvisí se samotným zákrokem, ale s faktory, které způsobily neplodnost ženy: například polycystické vaječníky a obezita. Jinými slovy, stimulace IVF přímo nepoškozuje organismus ženy z hlediska rizika vzniku rakoviny.
Ve skutečnosti je však to, jak zákrok ovlivní zdraví, velmi individuální. V závislosti na věku, hmotnosti, přítomnosti či nepřítomnosti chronických onemocnění čelí pacientky různým rizikům. A současná metodologická omezení výzkumu neumožňují získat přesnější výsledky (mnohé faktory neplodnosti samy o sobě zvyšují riziko rakoviny). Jinými slovy, protože studie v této oblasti lze jen zřídkakdy randomizovat, nelze jejich výsledky označit za stoprocentně objektivní: zatím se nepodařilo definitivně potvrdit nebo vyvrátit souvislost mezi IVF a rakovinou.
Je tedy příliš brzy na to, aby bylo možné vyvozovat jednoznačné závěry o škodlivosti či prospěšnosti umělého oplodnění. Jedno je však jisté – kompetentní lékařská kontrola a zvážení možných rizik během léčby pomohou vyhnout se vedlejším účinkům a porodit zdravé dítě.
Jak zajistit, aby byl postup IVF co nejbezpečnější?
Proces IVF může být pro tělo náročný. Nežádoucí účinky léků (náhlé návaly horka následované zimnicí, bolesti hlavy) používaných během procedury, vznik ovariálního hyperstimulačního syndromu, mimoděložní těhotenství a vícečetné porody (lékaři často pro zvýšení šance na úspěšné těhotenství implantují několik embryí najednou, což často vede ke vzniku dvojčat nebo trojčat) jsou jen některé z nepříjemných následků, kterými ženy procházejí, aby mohly mít dítě.
Aby se maximalizovaly šance na úspěšné početí a také aby se snadněji snášely případné vedlejší účinky, doporučují lékaři připravit se na nadcházející zákrok předem. Prvním a nejdůležitějším doporučením je vyvážená strava bohatá na vitaminy, která pomůže zlepšit kvalitu spermií a vajíček. Je třeba jíst více čerstvého ovoce a zeleniny, přejít na libové zdroje bílkovin (drůbež, ryby), zpestřit stravu celozrnnými výrobky a luštěninami. Kromě toho lékaři doporučují vzdát se sladkostí a snažit se snížit množství konzumované soli.
Odborníci také radí normalizovat tréninkový a spánkový režim. Lehké cvičení (chůze, jóga a plavání) může zvýšit plodnost a pomoci snížit hmotnost. Studie také ukazují, že vyvážené cvičení může vytvořit optimální prostředí pro IVF a celkově zlepšit fyzické a duševní zdraví.
Pokud jde o spánek, jeho kvalita hraje jednu z rozhodujících rolí v tom, zda bude postup oplodnění in vitro úspěšný. Nedostatečný odpočinek může vést ke vzniku hormonální nerovnováhy a snížení plodnosti.
Dalšími užitečnými radami před IVF jsou: vyhýbat se zlozvykům (alkohol, kouření) a dbát o duševní zdraví.
(cik, TASS)