Korespondenční volba? Nemohu vyloučit, že ji někteří zamýšleli i ve prospěch sudetských Němců, řekl z pozice právníka Vojtěch Filip

Češi v zahraničí budou moci hlasovat poštou, rozhodla v pátek koaliční většina v Poslanecké sněmovně. Málokterá změna s sebou přináší takové kontroverze. Je si toho vědom i zkušený právník JUDr. Vojtěch Filip, někdejší 1. místopředseda Poslanecké sněmovny a kandidát do Senátu v nadcházejících zářijových volbách. Tomu především vadí, že o daních občanů žijících na našem území mohou spolurozhodovat ti, kteří do daňového systému vůbec nepřispívají…

Pane doktore, ptám se vás jako právníka i jako člověka, který má zkušenosti s parlamentní prací – je skutečně korespondenční volba, jak ji ve třetím čtení schválila Poslanecká sněmovna, v rozporu s Ústavou České republiky, což byl hlavní argument opozice?

Jsem o tom hluboce přesvědčen. Tak, jak jsem četl výsledný text usnesení Poslanecké sněmovny a jednotlivé paragrafy, neobsahuje zajištění tajnosti volby, což je ústavní priorita, aby svobodné volby byly přímé, tajné a rovné. S tím se novela nevypořádala a nyní se uvidí, jak zareaguje Senát. Jestli bude také ignorovat Ústavu, nebo jestli se bude snažit být pojistkou ústavnosti, jak o sobě tvrdí a jakou by být fakticky měl, a zákon dál nepustí.

Tam nejde jen o Senát. Dále je potřeba podpis prezidenta republiky, případně řešení na půdě Ústavního soudu…

Tak si to prosím vezměme postupně. Přiznám se vám, že mám obavu, že Senát roli pojistky nenaplní a zákon pustí dál, navíc možná i beze změny. Pokud jde o prezidenta republiky, máme všichni v hlavě jeho vyjádření k zákonům, které kritizoval, ale nakonec k nim připojil svůj podpis, což nasvědčuje, že ani tentokrát s protiústavním postupem nebude mít problém. Přestože je to do očí bijící. V tu chvíli může přijít řada na Ústavní soud, kam se může obrátit skupina 41 poslanců, případně 17 senátorů. Navíc je tu otázka, zda bude ochoten a schopen normu posoudit do řádných voleb a jak se k ní postaví s ohledem na svá dřívější rozhodnutí, která byla vesměs ve prospěch vlády. Shrnuto, je třeba vidět, že je to nahrávka manipulativní volbě, a připomínám, že když se rozhodly zavést korespondenční hlasování některé státy, často ji pak rušily.

A jak se na to díváte očima politika a bývalého vysokého ústavního činitele? Je korespondenční volba skutečně snahou vlády udržet se u koryta, jak argumentuje současná sněmovní opozice?

Je jisté, že jde o snahu získat hlasy pro současnou vládu navíc. Největší problém tkví v tom, že ti, kteří budou hlasovat o penězích daňových poplatníků v České republice, tady žádné daně neplatí a státu tudíž nepřispějí ani jednou korunou. A jejich zájem může být logicky opačný než těch, kteří tady daně platí.

Na druhou stranu však tito lidé mohli volit až dosud na ambasádách, ačkoli daně neplatili, takže ten váš argument v tomhle směru poněkud nesedí…

Dobře, ale to byli ti, kteří mají skutečný zájem o Českou republiku. Nebylo jim zatěžko dojít si na úřad a dát svůj hlas některé ze stran nebo hnutí. Ale když někdo, promiňte mi to, pošle koresponďák – byť třeba v uzavřené obálce – není zárukou, že ho zajímá osud České republiky. Skutečně je jiná věc, když jste v zahraničí, třeba vyslaný na pracovní cestě, a platíte tu daně. Máte-li zájem o dění ve vlasti, nebude vám zatěžko jednou za čtyři roky nebo v době svého pobytu dojít na příslušnou ambasádu osobně.

Ve hře je i poslanecká novela zákona o státním občanství. Právo volit dostanou všichni, kdo prokáží (tedy budou tvrdit), že jejich předek do »třetího kolena« byl Čech. Nebojíte se, že je to zároveň s ohledem na odsunuté sudetské Němce snaha o prolomení tzv. Benešových dekretů?

Teď bez spekulací, jednak je to možné a také je fakt, podle vyjádření konkrétních lidí, že určitě to s tímhle záměrem někteří koncipovali. Mně to připadá, že mají zájem o všechno jiné než o občany České republiky. Mnozí ze sudetských Němců ani o občanství nepožádali. A i kdyby o ně v minulosti požádali, nebylo by jim uděleno. Navíc připomínám, že rozhodnutí o odsunu, bylo rozhodnutí Postupimské konference, které navrhla Velká Británie. Taková jsou zkrátka fakta.

Stále častěji se ozývají na tzv. vlastenecké scéně názory, že Češi žijící v zahraničí by vůbec neměli mít právo volit, protože nenesou důsledky své volby. Souhlasíte?

Ne zcela. Jak již jsem řekl, člověk, který tu platí daně, by volební právo měl mít. Jako důležitý v tomhle směru vidím ten fakt, jestli je daňový rezident. Pokud je to zaměstnanec české firmy, která ho vyslala například jako montážníka do Číny, Vietnamu nebo Ameriky, kde funguje, dejme tomu, česká zbrojovka, musí mít zástupci této firmy právo hlasovat do volených orgánů České republiky, protože do našeho státního rozpočtu přispívají daněmi.

Nebojíte se toho, že se najdou lidé žijící v České republice, kteří soudně napadnou příští sněmovní volby, že neměli stejné právo jako jiní, to znamená, že nemohli volit korespondenčně? A tudíž se nabízí varianta, že korespondenčně budeme výhledově volit všichni…

Legislativní proces dosud není dokončen. Stále nevíme, zda se korespondenční volba nezruší. Ale určitě se musíme připravit na volební stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu, které mohou otevřít jiné diskriminace v České republice. Napadá mě to, že někdo nedošel s volební schránkou k nemocnému člověku, který má právo volit na lůžku, a tudíž na přinesení volební schránky. A dejte si to na misky vah s korespondenční volbou. Nevnímáte to jako legitimní stížnost?

Jistě, ale co by nastalo pak, kdyby byla najednou zavedena korespondenční volba pro všechny?

Předbíháme, protože já především doufám, že příští parlament zákon, který v minulém týdnu schválila Poslanecká sněmovna, zase zruší. Tak, jako to postupně udělali v jiných státech…

Nicméně, bude skutečně v zahraničí takový zájem o korespondenční volbu? Nejeden znalec poměrů za našimi hranicemi, včetně bývalých diplomatů, hovoří o tom, že po ní ani není poptávka…

Skutečně si nemyslím, že najednou dojde k masivnímu zájmu těch, kteří tu nechtějí platit daně. Většina nemá ambici mluvit do toho, jak bude vypadat politická situace v České republice. Ale tam vstupuje do hry úplně jiný problém. Že nemůžeme zjistit, jestli se někdo nepokusí o manipulaci s výsledky. Ano, největší obava většiny z těch, kteří sice nejsou ústavními právníky, ale mají pro právo cit, je, že tato volba není tajná. Naprosto nelze dohledat, jestli někdo nevolil vícekrát pod cizím jménem, či někdo neudělal hromadnou volbu, protože měl přístup k volebnímu seznamu. Tohle nikdo nemůže zkontrolovat. Legitimita voleb značně utrpí.

Ministr zahraničí Jan Lipavský hovoří o tom, že by mohlo volit až 600 tisíc Čechů v zahraničí. Co soudíte o tomto nečekaně vysokém čísle?

Rozhodně si nemyslím, že jde o statisíce, možná to říká jen proto, aby mohl tak výrazně ovlivnit volby. Jeho argumentace ve prospěch normy je podle mého názoru neověřená a tedy lživá. Nevím, jestli na svých cestách do zahraničí tolikrát mluvil s krajany, aby si to mohl přesně ověřit. Považuji to jen za účelově smyšlené číslo.

Petr Kojzar